Slovensku se poté dařilo dluh snižovat, zejména v důsledku liberálních reforem někdejšího ministra financí Ivana Mikloše z počátku tohoto tisíciletí. Takže roku 2008 byl dluh obou zemí prakticky totožný, když na Slovensku představoval 28,6 a v Česku 28,1 procenta.
Od té doby ale dluh obou zemí kvůli globální finanční krizi a později globální pandemické krizi opět narostl. Na Slovensku mezi lety 2008 a 2020 o 32 procentních bodů, v Česku ve stejném období o deset procentních bodů.
Česku se totiž dařilo poměrně výrazně, výrazněji než Slovensku, snižovat dluh v celém období let 2013 až 2020, tedy v období po globální finanční krizi a evropské krizi dluhové. Česko v tomto období snížilo svůj dluh o 6,3 procentního bodu, tedy pátým nejvýraznějším tempem v EU. V EU ve stejném období dluh výrazněji než ČR snižovalo už jen Irsko, Nizozemsko, Malta a Německo.
Navzdory uvedenému rozevření nůžek mezi slovenským a českým dluhem do největší šíře od počátku milénia nedochází ani vzdáleně k obdobnému rozevření nůžek mezi úrokovými platbami ze slovenského dluhu a těmi z dluhu českého.
Loni úrokové platby ze slovenského dluhy činily 1,2 procenta HDP, zatímco úrokové platby z dluhu českého odpovídaly 0,8 procenta HDP. Převis úrokových plateb Slovenska nad úrokovými platbami Česka byl tedy loni jen zhruba sedminový v porovnání s dobou na počátku milénia, kdy byl naposledy převis slovenského dluhu nad českým tak výrazný, jako nyní.
Slovenský dluh tedy citelně narůstá nad úroveň dluhu českého, ale náklady tohoto dluhu ani zdaleka podobný nárůst převisu nevykazují. Klíčovým důvodem je fakt, že úrok na slovenském dluhu stlačují zásahy Evropské centrální banky (ECB).
Ta v rámci svých programů odkupu aktiv, známých jako kvantitativní uvolňování, vykupuje právě i slovenský dluh. Svými nákupy za nově vytvářená eura stahuje z trhu dluhopisy slovenské vlády, činí je tak vzácnější, což zvyšuje jejich cenu, a tudíž snižuje jejich výnos, resp. úrok.
S programem kvantitativního uvolňování ECB začala už v roce 2015, v době pandemie jej loni ještě zintenzivnila. Dluhopisy vlády ČR prakticky jako jediné v celé EU netěží ze stlačování úroků v podání centrální banky.
Česká národní banka zatím kvantitativní uvolňování neprovádí, ač tak zřejmě bude moci případně činit, vyžádají-li si to a umožní-li to okolnosti, kdykoli i za horizontem letošního roku. Příslušnou legislativu nedávno schválila Poslanecká sněmovna. Česko je aktuálně jedinou zemí EU, které od nákladů dluhu neulevuje centrální banka, ať už přímo či nepřímo.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
