Jde o celková čísla, která ukazují skoro desetiprocentní meziroční nárůst zisků, ale bez dalšího detailu neukazují, kde tyto zisky vznikají. Dá se předpokládat, že za zvýšením ziskovosti může být energetický sektor, ale nebude v tom nejspíš nakonec sám. Celkově míra zisku – jako poměru zisků k přidané hodnotě – dosáhla 48,5 procenta, zatímco ještě v posledním předcovidovém roce činila v průměru „jen“ zhruba 45 procenta.
Ani v době vysokých úrokových sazeb a nejistých vyhlídek ekonomiky se firmy neomezovaly v investicích. Jejich motivací byla zřejmě snaha o snížení energetické náročnosti a zvýšení podílu automatizovaných procesů v časech, kdy stále na trhu chyběli volní pracovníci. Efekty těchto investic by se mohly začít projevovat už v letošním roce.
Pomaleji, než zisky nefinančních podniků rostl ve třetím čtvrtletí objem vyplacených mezd zaměstnancům, který je hlavním zdrojem disponibilního příjmu, s nímž domácnosti v průběhu roku hospodaří. Naproti tomu objem sociálních dávek rostl výrazně rychleji s tím, jak pokračovala na inflaci vázaná valorizace penzí.
Domácnosti si tak celkově meziročně reálně opět pohoršily, jak to už ostatně napověděl dříve zveřejněný vývoj mezd ve většině odvětví. Míra úspor zůstávala dál na vysoké úrovni, avšak je třeba při hodnocení tohoto čísla mít na paměti, že jde o souhrnné číslo za celý sektor domácností.
Nic totiž nevypovídá o tom, kdo tyto úspory tvoří a disponuje. Mimochodem z našeho loňského průzkumu vyplynulo, že zhruba polovina domácností si v průběhu měsíce nezvládne dát stranou ani dva tisíce korun.
Co z nově publikovaných čísel plyne? Jsou vlastně jen potvrzením dřívějších trendů. Ukazují, že reálná finanční situace domácností se zatím zlepšovat nezačala. Pozitivní obrat však lze v tomto směru očekávat už od začátku letošního roku díky výraznému poklesu inflace.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
