Hlavním problémem zůstává vysoká inflace, která sráží reálnou kupní sílu domácností a tím i jejich spotřebu. Tento pokles spotřeby dosahuje necelých deseti procent ve srovnání s rokem 2019 a je současně i největší v rámci celé EU. Meziročně podle údajů přitom poklesla spotřeba na obyvatele o 7,6 procenta.
Na podrobných sektorových statistikách nepřekvapuje ani další růst ziskovosti podniků, která tentokrát dosahovala téměř 49 procent (měřeno jako podíl zisku na vytvořené přidané hodnotě, pozn. aut.). Na konci roku 2019, kdy tu ještě nebyl covid, byla ziskovost o 3,2procentní body nižší. V té době přitom byly firmy méně ziskové, avšak současně více investovaly.
Další zajímavostí výsledků zveřejněných minulý týden je přetrvávající vysoká míra úspor českých domácností dosahující téměř 18 procent, která před covidem dosahovala cca 13 procent. Je vidět, že domácnosti celkově stále ještě šetří a vzhledem k tomu, že se nenechaly strhnout vysokou inflací k unáhleným nákupům a investicím i věří, že inflační vlna časem pomine.
Celkově aktuální výsledky zapadají do obrázku, který už naznačovaly první statistiky HDP. Potvrzují, že bez zvládnutí inflace se ekonomika bude jen těžko odrážet ode dna. A to nejenom kvůli slabé domácí poptávce, ale i té zahraniční. Kladná nula proto vypadá jako docela pravděpodobný scénář pro letošní rok.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
