Šplháme z propasti. Češi, co nakupují v Polsku, jakoby už z ní byli venku

Analýza
Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.
Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď. Ilustrační foto: Pixabay.com

Letos by Česko mělo překonat svoji předpandemickou výkonnost. Panuje naděje, že ekonomický útlum vyvolaný pandemií by mohl mít nakonec podobu písmene „V“. Na rozdíl od útlumu, který vyvolala globální finanční krize na konci nultých let a který měl v Česku nakonec méně přívětivou podobu písmene „W“. Za to, že to tentokrát může být jen „V“, ovšem vděčíme hlavně dluhu. A ten budeme splácet – už splácíme – i inflací.

Česká ekonomika loni vzrostla o 3,3 procenta. Pozitivně překvapila. Připomeňme totiž, že ministerstvo financí v lednu 2021 prognózovalo, že přidá jen 3,1 procenta, zatímco Česká národní banka (ČNB) začátkem loňska předvídala růst čítající dokonce pouze 2,2 procenta. A růst 3,3 procenta se nečekal ještě ani letos v lednu.

Propad v roce 2020, mínus 5,8 procenta, byl však historicky rekordní. Proto loňský růst nestačí na to, aby se ekonomika vyškrábala z propasti. Bude zapotřebí ještě letošní šplhání. Letos růst dosáhne nejpravděpodobněji 3,6 procenta.

PSALI JSME:
Růst české ekonomiky na konci roku táhly hlavně domácnosti a investice firem

Loni ve čtvrtém čtvrtletí stahovaly ekonomiku dolů problémy autoprůmyslu, zejména pak takzvaný čipový hladomor. Ke konci roku se ale „úzká hrdla“ mezinárodní logistiky začala poněkud uvolňovat, což značí lepšící se vyhlídky průmyslu i exportu pro letošní rok. Spotřeba domácností také loni koncem roku táhla výkon ekonomiky výše. Češi rozpouštěli pandemické úspory. A měli kde.

Růst české ekonomiky, který překonává většinu očekávání, utvrdil bankovní radu ČNB, aby tento týden zvýšila svoji základní sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5. Málokde se z toho radují tolik, jako v polském příhraničí.

Nákupy potravin či pohonných hmot teď totiž budou pro Čechy v Polsku tak výhodné jako nikdy. Polská vláda totiž od 1. února přechodně, na půl roku, snižuje DPH na potraviny typu chleba, masa či mléčných výrobků nebo na pohonné hmoty či hnojiva. Navíc ovšem shodou okolností koruna právě v tomto týdnu zpevnila na svoji nejsilnější úroveň vůči polskému zlotému v historii.

PSALI JSME:
Centrální banka Čechům zlevnila nákupy v Polsku

DPH se v Polsku snižuje v případě potravin z pěti procent na nulu. V případě pohonných hmot jde o snížení z 23 na osm procent. Už před tímto zásahem přitom v Polsku prodávané pohonné hmoty patřily k nejlevnějším v EU. Benzín i nafta jsou v Polsku dlouhodobě nejlevnější v rámci všech zemí, s nimiž ČR sousedí.

Zmíněné lepší než očekávané údaje k výkonu české ekonomiky v roce 2021 znamenaly pro korunu pozitivní impuls. Polský zlotý tak tento týden v úterý, podobně jako v pondělí, zlevnil až pod 5,30 koruny. Tak levný v korunách předtím nikdy v historii nebyl.

Znamená to, že zboží i služby prodávané, včetně tolik vyhledávaných borůvek, v Polsku Čechům zlevňují tak jako tak, i nebýt zmíněného snížení DPH. Redukce DPH samozřejmě české nákupy v Polsku dále zvýhodňuje.

PSALI JSME:
Mnoho Poláků si už nepamatuje, co je to inflace. Centrální banka nečekaně zvýšila úrokovou sazbu

Poláci nižší DPH alespoň zčásti promítnou do konečných cen příslušného zboží. Vláda ve Varšavě se přechodným opatřením snaží zmírnit dopady inflace, jež je podle prosincových dat Eurostatu třetí nejrapidnější v EU.

V Polsku navíc může být pro Čechy brzy ještě o něco levněji. Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu totiž zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své lednové prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA.

Podle ní bude polská měna zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint. Polsko je totiž dovozně na Rusku více závislé než Česko nebo Maďarsko. Zároveň je měnový trh se zlotým větší než ten s korunou nebo s forintem.

PSALI JSME:
Citigroup: Zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu zlevní Čechům nákupy v Polsku

To ovšem vede k tomu, že jej světoví investoři využívají, pokud chtějí obecně, bez zřetelnějšího zaměření investovat do „středoevropských aktiv“ nebo „středoevropských měn“. Takoví povšechní, povrchní investoři se ovšem budou v případě závažnějšího zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu ze středoevropského regionu stahovat nejdříve a v největší míře.

Právě možná rusko-ukrajinská válka ovšem představuje klíčovou letošní hrozbu i pro českou ekonomiku. Pokud by na ní došlo, česká ekonomika se nemusí vyškrábat z propasti ani letos. Asi by to ale nebyla naše největší starost… Byť třeba pohonné hmoty by se v případě rozpoutání války mohly v Česku prodávat až za cenu kolem 45 korun za litr, což by popandemickou hospodářskou obnovu pochopitelně ochromilo.

Ruská invaze na Ukrajinu by ta také znemožnila dosáhnout schodku státního rozpočtu, který ministr financí Zbyněk Stanjura nyní plánuje pod úroveň 280 miliard korun. Letos v lednu vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila sice poprvé po 35 měsících přebytkově, jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek. Fialův kabinet totiž právě aspoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019.

PSALI JSME:
MMF radí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu

Fakticky lednové plnění ale nic nemění na tom, že je třeba výrazně pokročit v ozdravování veřejných financí. Přebytek je do značné míry jen odrazem rozpočtového provizoria, v němž vláda v prvním měsíci letošního roku hospodaří. Provizorium citelně omezilo třeba výdaje na platy pracovníků ve školství.

Mezinárodní měnový fond doporučuje přehodnotit pohled na takzvané zrušení superhrubé mzdy, které představuje klíčový zdroj rekordně schodkového hospodaření státu v loňském roce. Na zrušení superhrubé mzdy však Fialova vláda nadále trvá v plné míře.

Proto nelze sázet na to, že by nápravu veřejných financí viděla zrovna v opětovném navýšení daně ze mzdy. O to výrazněji ale bude muset škrtat, chce-li snížit schodek tak, jak slíbila, tedy aby splňoval příslušné maastrichtské kritérium. Tak doufejme, že letos jediné válčení, které budeme bezprostředně řešit, bude to, komu vzít, aby byly zdravější veřejné finance.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Kde Stanjura může škrtat

Zavřít reklamu ×
  1. Ráda jezdím nakupovat do Polska jsou tam dobré věci a vyplatí se to hlavně vzít sýry , ovoce a zeleninu

  2. Raději podpořím bratrské Polsko !!! Než podporovat bohaté Německo která se k nám chova jak by jsme byli jejich otroci !!!!Proč dáváte energii na burzu do Německa za kačku a kupujete to 3 Kč !!!!Raději podpořím Poláky než arogantní Němce nebo Frantíky

  3. Lednový přebytek státního rozpočtu 3,9 miliardy Kč.
    Hmm, ale je potřeba říci také, že:
    Výrazně klesly běžné transfery podnikatelským subjektům (o 3,7 miliardy korun). Svou roli hrála meziročně nižší podpora vyplácená firmám v souvislosti s omezením v době pandemie covid-19. Nižší jsou zatím i odvody peněz do rozpočtu Evropské unie (meziročně o 1,2 miliardy). ….. takže takový je „přebytek“ doopravdy.

  4. Je smutné,když vláda svým rozhodnutím podporuje Polsko…. Jo,kdo chce víc tak nemá nic. Je to stejní jako daň na tabák. Výběr z daně tabáku klesá každým rokem ačkoliv daň stoupá…..

Napsat komentář: milanmid Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.