Rovněž investiční aktivita v zámoří zůstává poměrně odolná. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA v srpnu sice klesly o 0,2 procenta meziměsíčně, ale hodnota objednávek kapitálového zboží bez letadel a vojenské techniky vzrostla nejvíce od ledna, a to přes pokračující růst úrokových sazeb.
Představitelé americké centrální banky, Fedu, pokračují v jestřábí rétorice. Prezidentka bostonského Fedu Susan Collinsová a její kolegyně z Clevelandu Loretta Mesterová uvedly, že k omezení inflace je zapotřebí další zpřísnění měnové politiky. Prezident atlantského Fedu Raphael Bostic dodal, že centrální banka má před sebou ještě kus cesty ke zkrocení inflace.
Trhy tak stále očekávají nárůst sazeb o dalších 150 bazických bodů (1,5 %, pozn. red.) do konce prvního čtvrtletí 2023. V kombinaci se solidními daty z americké ekonomiky to pomáhá udržovat americký dolar v páru s eurem nadále bezpečně pod paritou (0,962 USD/EUR).
Maďarská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bazických bodů na 13 procent, zatímco tržní konsenzus trhu činil 12,75 procenta. Ve svém vyjádření centrální banka uvedla, že pravděpodobně šlo o poslední „hike“ v rámci současného cyklu zpřísňování měnové politiky.
Přísnější měnové podmínky chce nicméně udržet po delší dobu a dále je podporovat stahováním likvidity. Na devizovém trhu v reakci na to forint posílil o zhruba 0,7 procenta, přestože tamní tržní sazby v úterý naopak klesaly. Proti tomu koruna i polský zlotý k euru mírně ztrácely.
Zvýšená nervozita byla v úterý patrná na komoditních trzích. Německo vyslovilo podezření, že poškození plynovodu Nord Stream I, který slouží k přepravě ruského plynu do Evropy, bylo důsledkem sabotáže. Evropské ceny plynu po čtyřech dnech ztrát vzrostly o téměř šest procent a kolem tří procent si připsala i ropa Brent.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
