Jedním z klíčových důvodů je kromě setrvačnosti trhu práce, zpravidla dvouměsíčním výpovědním lhůtám a vládním opatřením na podporu zaměstnanosti také to, že český trh práce má stále poměrně značnou absorpční schopnost.
To znamená, že ještě z doby před koronavirovým úderem je tu vytvořený polštář, spočívající v enormním nadbytku volných pracovních míst, který tlumí koronavirový náraz ekonomiky. Ke konci srpna počet volných pracovních míst stále převyšoval počet hlášených uchazečů o zaměstnání o takřka 62 tisíc! Příznivý výsledek je ovšem zkreslen i tím, že jen část lidí, kteří během koronavirové krize přišli o práci, se již nahlásila na příslušném úřadu práce.
Během zbytku roku lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti, která by tak letos měla vystoupat k úrovni šesti procent. To proto, že bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronvairové krize, jako je ošetřovné nebo program Antivirus, zavádějící specifickou formu kurzarbeitu. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
