Od roku 2021 mají zaměstnanci, kteří působí jako vedoucí, vychovatelé, instruktoři či zdravotníci na táborech pro děti a mládež, možnost využít až tří týdnů neplaceného volna nad rámec své dovolené v kalendářním roce. Za pět dní tohoto volna má zaměstnanec také nárok na náhradu mzdy.
1. Zaměstnanci na letních táborech či soustředěních mají nárok na tři týdny volna nad rámec dovolené.
2. Za jeden pracovní týden mají nárok na náhradu mzdy. Maximální výše je letos lehce nad 10 000 Kč.
3. Na nárok dosáhnou jen ti, kdo soustavně a bezplatně pracují s dětmi během roku.
Z pohledu pracovního práva je toto pracovní volno považováno za překážku pro jiný úkon v obecném zájmu. Jestliže jejich požadavku nebrání vážné provozní, je zaměstnavatel povinen požadavku vyhovět. Pracovní volno s náhradou mzdy náleží jen zaměstnancům v pracovním poměru, na „dohodáře“ se tato pravidla nevztahují. Volno nelze čerpat na akcích, které jsou pořádány jako součást školní docházky. Jiná omezení zákon nedefinuje – není tedy rozhodující doba trvání, počet účastníků, ani fakt, zda je akce pobytová či nikoli.
Podmínek je spousta
Svou činnost na akci musí zaměstnanec doložit potvrzením od organizátora. Tím musí být právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku po dobu nejméně pěti let, práce s dětmi a mládeží musí být jeho hlavní činností a tvořit její podstatnou část. Za děti a mládež jsou považovány fyzické osoby mladší 26 let.
V případě, že je organizátorem fyzická osoba, má zaměstnanec nárok na pracovní volno, ale náhrada mzdy mu nepřísluší, a to ani tehdy, pokud je pořádající osoba zapsána ve veřejném rejstříku.
Zaměstnanec čerpající náhradní volno musí zároveň nejméně po dobu jednoho roku před uvolněním soustavně a bezplatně s dětmi pracovat. Jestliže se účastní tábora pro zdravotně postižené, žádné takové potvrzení vyžadováno není.
Za soustavnou práci jsou typicky považovány oddílové schůzky, tréninky apod., a to alespoň dvakrát měsíčně. Samotná účast na táboře či soustředění, byť by příprava zabrala stovky hodin vašeho času, není považována za soustavnou práci a nezavdává nárok na čerpání náhradního volna.
Podmínka bezplatnosti neznamená, že by zaměstnanec nemohl za svou činnost na táboře dostat žádnou odměnu. Pokud s ním pořadatel uzavře například Dohodu o pracovní činnosti, žádné nařízení tím neporušuje. Jestliže zaměstnanec některou z těchto podmínek nesplní, musí si pro účast vzít klasickou dovolenou, nebo se domluvit na neplaceném volnu.
Náhrady jsou mnohem nižší
Zaměstnavatelé na povinnosti nahradit zaměstnancům mzdu nikterak netratí – vydané náklady jim zpětně proplatí Česká správa sociálního zabezpečení. Výše této náhrady však v průběhu let doznala značných změn.
Od začátku roku 2024 začala platit změna, díky níž se týdenní náhrada mzdy začala počítat jinak. Bohužel pro všechny, kdo ve svém volnu působí jako vedoucí, instruktoři či zdravotníci na táborech pro děti a mládež nebo na sportovních soustředěních, se nové podmínky na jejich výplatní pásce projevily negativně.
Ještě v roce 2023 byla odměna poměrně velkorysá a lidé s vysokými příjmy mohli za týden strávený na dětském táboře inkasovat náhradu mzdy ve výši téměř 40 tisíc hrubého, od roku 2024 je to jen čtvrtina.
Ještě předloni byl strop stanoven průměrnou měsíční mzdou v ČR. Díky tomu mohli i lidé s vysokou mzdou (do výše přibližně 160 tisíc korun hrubého, pozn. aut.) inkasovat za týden na táboře stejnou sumu jako při běžné docházce do práce.
Výše náhrady se i nyní počítá z průměrného hodinového výdělku zaměstnance, ale nově je omezena jednou stočtyřiasedmdesátinou průměrné mzdy v národním hospodářství.
Pro letošní rok tedy tento podíl odpovídá částce 259,30 Kč za hodinu. Při stanovené čtyřicetihodinové týdenní pracovní době může náhrada mzdy činit nejvýše 10 372 korun. Pokud někdo pobírá hodinovou mzdu nižší, například 200 korun, bude se mu jako náhrada mzdy počítat tato částka.
Náhrada mzdy se vyplácí podle délky týdenní pracovní doby – u plného úvazku za čtyřicet hodin, u polovičního úvazku za dvacet. Zaměstnavatel má šest měsíců na to, aby u sociální správy uplatnil svůj nárok na refundaci. Může teoreticky poskytnout náhradu i vyšší než stanovený limit, ale cokoli nad tuto hranici mu stát neproplatí a příspěvek jde z jeho kapsy.
Kdo nařízení splní?
Druhým nově zavedeným omezením je, že zaměstnanci přísluší náhrada za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo případně kratší pracovní doby.
Zjednodušeně jde o to, aby někdo, kdo má běžně dvacetihodinovou pracovní týdenní dobu a na daný týden, který mu bude proplacen, má vypsáno shodou okolností 30 hodin, na tomto uspořádání nevydělával. Jestliže se zaměstnanci během kalendářního roku změní úvazek, pak se tato změna promítne i do rozsahu poskytnutí náhrady mzdy.
V praxi toto nařízení spoustu zaměstnanců z možnosti čerpat náhradní volno vylučuje. Podmínku zápisu v rejstříku budou splňovat především organizace, jako skaut či domy mládeže a sportovní kluby. Na druhou stranu si těžko představit, že by například trenéři nebyli za svou účast na trénincích odměňováni i v průběhu roku, což je fakt, který je z možností náhrady mzdy také vylučuje.
Původní motivací novely zákoníku byla podpora dobrovolných a neziskových aktivit oproti aktivitám komerčního charakteru. Je však otázkou, zda nastavená pravidla a výrazné seškrtání náhrady mzdy jsou tou správnou motivací.
