Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 95,5 miliardy korun souvisel zejména s vyšším výběrem DPH, ale také s inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, DPPO, DPFO a spotřebních daní. Meziročně naopak poklesly příjmy z rozpočtů EU, jejichž plnění i nadále výrazně zaostává. Do konce listopadu bylo vyčerpáno pouze 49,3 procenta celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 74 procent).
Zvýšení výdajů (meziročně o 31,1 mld. Kč, pozn. aut.) bylo spojeno především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i se zavedením úsporného tarifu na energie. O 67,5 miliardy korun více bylo meziročně vynaloženo na sociální dávky.
Největší položku z nich tvoří důchody, které byly letos již třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 50,3 miliardy korun. V sociální oblasti stejným směrem působilo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.
Do plnění rozpočtu se projevilo i zavedení tzv. úsporného tarifu. Mírný meziroční nárůst nastal u kapitálových výdajů (+2,1 mld. Kč), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Dodatečné výdaje částečně kompenzovala absence pandemické pomoci, což se odrazilo na meziročně o 42 miliard korun nižších transferech podnikatelům.
Schodek státního rozpočtu má letos nakročeno k druhému nejhoršímu výsledku v historii (v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu ke třetímu). Deficit státního rozpočtu ke konci letošního roku by podle nás mohl dosáhnout schválených 375 miliard korun.
Kromě tradičního sezónního nárůstu výdajů k prohlubování deficitu v závěru roku přispěje nástup recese, která oslabuje dynamiku daňových příjmů. Slábnoucí poptávka je již patrná v meziročním poklesu výběru DPH, který čistě za listopad (nikoliv v úhrnu od začátku roku) meziročně poklesl o 3,9 procenta.
Předpokládáme, že pozvolná konsolidace veřejných financí by měla v prostředí hrozby zhoršení ratingu a rostoucích výdajů na obsluhu státního dluhu pokračovat i v příštím roce. Vláda pro rok 2023 počítá s deficitem státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun.
Podle nás však existuje reálné riziko, že se veškeré výdaje na kompenzace zvýšených nákladů na energie nepodaří plně pokrýt dodatečnými daňovými příjmy a deficit tak bude ve výsledku ještě hlubší.
Postupný nárůst státního dluhu si do budoucna vyžádá výrazné reformy na příjmové i výdajové straně. V tuzemských veřejných financích totiž nadále přetrvává vysoký strukturální deficit, který by bez dalších změn měl tendenci ve 30. letech neudržitelně narůstat v souvislosti se stárnutím populace.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
