Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. korun

Názor
Podle údajů ministerstva financí zveřejněných ve čtvrtek stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 miliardy korun. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 miliardy korun, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 miliardy korun.
Ministerstvo financí informovalo, že státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 miliardy korun. Ilustrační foto: Ministerstvo financí

Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 95,5 miliardy korun souvisel zejména s vyšším výběrem DPH, ale také s inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, DPPO, DPFO a spotřebních daní. Meziročně naopak poklesly příjmy z rozpočtů EU, jejichž plnění i nadále výrazně zaostává. Do konce listopadu bylo vyčerpáno pouze 49,3 procenta celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 74 procent).

Zvýšení výdajů (meziročně o 31,1 mld. Kč, pozn. aut.) bylo spojeno především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i se zavedením úsporného tarifu na energie. O 67,5 miliardy korun více bylo meziročně vynaloženo na sociální dávky.

Největší položku z nich tvoří důchody, které byly letos již třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 50,3 miliardy korun. V sociální oblasti stejným směrem působilo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.

PSALI JSME:
Další hluboký deficit běžného účtu v řadě

Do plnění rozpočtu se projevilo i zavedení tzv. úsporného tarifu. Mírný meziroční nárůst nastal u kapitálových výdajů (+2,1 mld. Kč), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Dodatečné výdaje částečně kompenzovala absence pandemické pomoci, což se odrazilo na meziročně o 42 miliard korun nižších transferech podnikatelům.

Schodek státního rozpočtu má letos nakročeno k druhému nejhoršímu výsledku v historii (v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu ke třetímu). Deficit státního rozpočtu ke konci letošního roku by podle nás mohl dosáhnout schválených 375 miliard korun.

Kromě tradičního sezónního nárůstu výdajů k prohlubování deficitu v závěru roku přispěje nástup recese, která oslabuje dynamiku daňových příjmů. Slábnoucí poptávka je již patrná v meziročním poklesu výběru DPH, který čistě za listopad (nikoliv v úhrnu od začátku roku) meziročně poklesl o 3,9 procenta.

PSALI JSME:
Vláda nepočítá se snížením strukturálního schodku

Předpokládáme, že pozvolná konsolidace veřejných financí by měla v prostředí hrozby zhoršení ratingu a rostoucích výdajů na obsluhu státního dluhu pokračovat i v příštím roce. Vláda pro rok 2023 počítá s deficitem státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun.

Podle nás však existuje reálné riziko, že se veškeré výdaje na kompenzace zvýšených nákladů na energie nepodaří plně pokrýt dodatečnými daňovými příjmy a deficit tak bude ve výsledku ještě hlubší.

Postupný nárůst státního dluhu si do budoucna vyžádá výrazné reformy na příjmové i výdajové straně. V tuzemských veřejných financích totiž nadále přetrvává vysoký strukturální deficit, který by bez dalších změn měl tendenci ve 30. letech neudržitelně narůstat v souvislosti se stárnutím populace.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Covid jako šance. Malí farmáři prodali více vína i bioproduktů

Analýza
Ve všeobecné vlně stížností mnoha firem, jak koronavirová pandemie negativně dopadla na jejich podnikání, existují i výjimky. Mezi ty překvapivé patří drobní zemědělci, kteří si i v tak těžké situaci dokázali poradit a v druhé vlně pandemie dokonce zaznamenali zvýšený zájem například o víno nebo bio lokální produkty.