Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 94 miliardy korun souvisel zejména s vyšším výběrem DPH, ale také inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, daní právnických a fyzických osob a spotřebních daní.
Z EU bylo sice do konce října vyčerpáno pouze 43,4 procenta celoročního plánu (loni touto dobou to bylo 70,9 %, pozn. aut.), MF však zopakovalo, že nerovnoměrný tok evropských peněz momentálně negativně zkresluje saldo státního rozpočtu (-25,2 mld. Kč) a ve výsledku by mělo působit neutrálně.
Zvýšení výdajů (meziročně o 45,7 mld. Kč) bylo spojeno především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i zavedením úsporného tarifu na energie. O 58 miliard korun více bylo meziročně vynaloženo na sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly letos již třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 42,9 miliardy korun.
V sociální oblasti stejným směrem působilo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Do plnění rozpočtu se projevilo i zavedení tzv. úsporného tarifu, na který bylo v září vyplaceno 17,4 miliardy korun.
Výrazný byl také meziroční nárůst u kapitálových výdajů (+14,5 mld. Kč), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Dodatečné výdaje naopak částečně kompenzovala absence pandemické pomoci, což se odrazilo na meziročně o 43,9 miliardy korun nižších transferech podnikatelům.
Schodek státního rozpočtu má letos nakročeno k druhému nejhoršímu výsledku v historii. Deficit státního rozpočtu ke konci letošního roku by podle nás mohl dosáhnout schválených 375 miliard korun. Kromě tradičního sezónního nárůstu výdajů k prohlubování deficitu ve zbytku roku podle nás přispěje nástup recese, která do určité míry oslabí dynamiku daňových příjmů.
Předpokládáme, že pozvolná konsolidace veřejných financí by měla v prostředí hrozby zhoršení ratingu a rostoucích výdajů na obsluhu státního dluhu pokračovat i v příštím roce. Vláda zatím plánuje pro rok 2023 deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun.
Námi odhadované daňové inkaso v kombinaci s ministerstvem očekávanými výdaji však v příštím roce ukazuje spíše na schodek okolo 315 miliard korun. Nad rámec toho navíc identifikujeme riziko, že se veškeré výdaje v souvislosti s kompenzacemi zvýšených nákladů na energie nepodaří plně pokrýt dodatečnými daňovými příjmy.
Celkově podle nás dojde v příštím roce ke snížení schodku veřejných financí na 3,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po letošních 5,2 procenta. Nominální dluh veřejného sektoru v poměru k HDP v období 2022-2026 by tak měl růst v průměru o 0,9 procentního bodu ročně, aby v roce 2026 dosáhl 46,3 procenta HDP.
Do budoucna však bude zapotřebí výrazné reformy na příjmové i výdajové straně. V tuzemských veřejných financích totiž nadále přetrvává vysoký strukturální deficit, který by bez dalších změn měl tendenci ve 30. letech neudržitelně narůstat v souvislosti se stárnutím populace.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
