Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj nepřímých daní. V případě DPH ve státní kase chybí oproti plánu ministerstva financí osm miliard korun a v případě spotřební daně 15 mld. Kč. Slabší inkaso těchto daní bylo patrné již v předchozích měsících. Očekáváme však, že druhá polovina roku by díky otevření ekonomiky a nárůstu spotřeby domácností měla přinést i nárůst inkasa těchto daní.
Naopak pozitivní zprávou jsou i nadále přímé daně, které přibližně odpovídají schválenému rozpočtu. V tomto kontextu je překvapením zejména inkaso daně z příjmu právnických osob, které i přes svůj čtvrtletní charakter placení záloh v dubnu nepřispělo k vyššímu deficitu státního rozpočtu. Celkově však příjmová strana ztrácí za první čtyři měsíce 21,3 miliardy korun oproti plánům ministerstva.
Na výdajové straně i v dubnu největší roli hrály transfery podnikatelským subjektům, na které stát od začátku roku vynaložil zhruba 51 miliard korun. Stejně jako v případě transferů municipalitám a příspěvkovým organizacím se z velké části jedná o předfinancování, resp. rychlejší čerpání některých výdajů. Ve druhé polovině roku by tak tlak na vyšší deficit státního rozpočtu z tohoto titulu měl klesnout.
Naopak zrychlení výdajů očekáváme u investic, na které stát za první čtyři měsíce vynaložil 38,8 miliard korun. V alikvotním vyjádření jsou tak kapitálové výdaje nižší o 23,1 mld. Kč. Letošní čerpání poměrově odpovídá průměru předchozích let, nominálně však letošní plán počítá s historicky rekordním objemem a je tak otázkou, zda se povede ambiciózní plán naplnit v období dvouciferného poklesu stavební výroby v ekonomice.
První třetina roku ukázala skokové zhoršení deficitu státního rozpočtu na historicky nejhlubší úrovně. Současný trend by pravděpodobně vedl k naplnění plánovaného schodku 500 miliard korun. My však očekáváme, že druhá polovina roku podpoří daňové příjmy a zároveň sníží tlak na výdajovou stranu.
Navíc řadu položek lze považovat již za předfinancované. Celkově tak i nadále očekáváme, že státní rozpočet skončí letos s deficitem kolem 400 miliard korun. To by znamenalo nárůst deficitu celých veřejných financí o 0,3 procentního bodu na letošních 6,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
