Výzkum byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na konci března na robustním vzorku 3 047 respondentů. V on-line dotazování byl zajištěn reprezentativní vzorek populace celé ČR ve věku 18-65 let. Výběr respondentů byl proveden kvótně na základě pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.
Naprostou většinu nákupů tvoří potraviny, menší část i paliva, drogerie, tabák nebo alkohol. Stát tím přichází jen na DPH a spotřební dani o více než deset miliard Kč ročně. Reálný dopad do státního rozpočtu je ale výrazně vyšší vzhledem k nižšímu výběru korporátní daně, ale i odvodů a daní českých zaměstnanců, uvedla asociace v tiskové zprávě.
„Ve chvíli, kdy stát hledá každou miliardu do rozpočtu, by se měl tímto fenoménem zabývat,“ sdělil naší redakci Josef Jaroš, předseda představenstva asociace s tím, že „omezovat nákupy v zahraničí samozřejmě nelze“.
Podle Jaroše by však česká vláda měla kvůli cenám tlačit na velké hráče, aby nezneužívali své postavení, zvážit správné nastavení daně z přidané hodnoty a rovněž například podporu stravování. Ta byla zavedením tzv. stravovacího paušálu významně narušena.
Zatímco příspěvky na obědy a stravenky končily v domácích kantýnách, restauracích a obchodech, peníze z paušálu už mohou končit kdekoliv,“ dodává. „Například jen kvůli stravenkovému paušálu dnes přicházejí restaurace o každý pátý oběd. Za celý rok to představuje ztrátu na tržbách přes deset miliard korun,“ uvedl Luboš Kastner, člen představenstva AMSP ČR.
Celkově ze zahraničí nejběžněji dovážíme čerstvé a trvanlivé potraviny. V hojné míře se zásobujeme masem, uzeninami a lahůdkami. Průměrná hodnota jednoho přeshraničního nákupu činí 2 829 korun. Složení nákupů se mírně liší podle země, do níž za nimi lidé jezdí. V Německu nejvíc láká drogerie, v Polsku maso, pohonné hmoty a cigarety. Alkohol láká ve větší míře k nákupu zejména na Slovensku a v Rakousku.
Nejvíc spotřebitelů směřuje do Polska, alespoň párkrát za rok téměř třetina (29 %). Jestliže za nákupy potravin utratí v českých obchodech zákazníci přes půl bilionu korun, pak v zahraničí utratí ekvivalent téměř desetiny tohoto objemu. „To už představuje významný podíl a neměli bychom ho brát na lehkou váhu,“ zdůrazňuje Jaroš.
To, že lidé výrazně šetří na potravinách, potvrdil naší redakci nedávno i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček: „Mnozí se rovněž naučili jezdit na nákupy do zahraničí. Oblíbené je hlavně Polsko díky nižší cenové hladině než v ČR. Lidé však mohou ušetřit na některých položkách i při nakupování v Německu. Tamní produkty jsou navíc mnohými spotřebiteli považovány za kvalitnější než ty české.“
Ilustrační foto: Depositphotos.com
