Červnový výsledek státního rozpočtu naplno ukázal potenciál výpadků v daňových příjmech. Ty jsou oproti loňsku nižší zhruba o sedm procent a oproti plánu státního rozpočtu ztrácí 40,9 mld. Kč. Největší dopad současné krize je patrný na výběru DPH, zatímco v předchozích měsících byl efekt nejviditelnější na dani z příjmu fyzických osob.
Výběr DPH byl v červnu meziročně nižší o 6,1 % a oproti plánu státního rozpočtu ztrácí 25,6 mld. Kč, čímž tak tvoří více než polovinu ztráty všech příjmů státního rozpočtu. Ambiciózní plán výběru DPH v současné formě státního rozpočtu je však ovlivněn původně předpokládaným navýšením příjmů z této daně díky změně daňového řádu (zhruba 15 mld. Kč), který však bude pravděpodobně platit až od příštího roku.
Aktuálně navrhovaná novela státního rozpočtu tak s tímto jednorázovým příjmem již nepočítá, což přiblíží plán rozpočtu blíže realitě. V meziročním vyjádření i nadále vedou žebříček propadu daně z příjmu právnických a fyzických osob. I tak ale jejich pokles není tak vysoký, jak jsme očekávali.
Řada plátců zaplatila zálohy na dani i přes jejich prominutí a jejich výpadek ve státním rozpočtu byl tedy nižší. Pozitivně rozpočtu pomohly i nedaňové příjmy (zejména z EU), které byly o 23,3 mld. Kč vyšší (+6,7 % y/y), než by odpovídalo plánu. Tyto příjmy však mohou být naopak nižší v následujících měsících.
Celkové výdaje státního rozpočtu vzrostly za prvních šest měsíců meziročně o 17 % a jsou tak 27,6 mld. Kč nad plánem rozpočtu. Krom tradičního navýšení platů některých státních zaměstnanců a sociálních dávek vyčnívají ve statistice i transfery podnikatelským subjektům, které v sobě skrývají náklady na program Antivirus v celkovém objemu 13,6 mld. Kč. O zhruba obdobnou částku tak převyšují i aktuální plán státního rozpočtu. Naopak stát výrazně ušetřil na platech státních zaměstnanců (15,5 mld. Kč) a obsluze státního dluhu (13,4 mld. Kč).
Investice státu v prvních šesti měsících vzrostly meziročně o závratných 40,8 %. Je to však dáno pomalým rozjezdem kapitálových výdajů v minulém roce a mimořádnými výdaji v roce letošním. Část výdajů k zabránění pandemie totiž spadá i do investic. Tudíž letošní rozjezd je rychlejší ve srovnání s předchozími roky. I tak ale investice zaostávají za plánem, který pro letošek počítá s rekordním objemem kapitálových výdajů.
Státní rozpočet tak jednoznačně směřuje k nejhoršímu výsledku v historii. Červnová čísla však ukazují, že dopad krize není tak výrazný, jak se původně očekávalo. I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k aktuálně navrhovanému deficitu 500 mld. Kč. Výdaje státu nerostou výrazně nad rámec současného státního rozpočtu a ani na příjmové straně není situace tak dramatická.
Navíc podle nás vláda v průběhu roku nebude schopna proinvestovat plánované výdaje. Již aktuální verze státního rozpočtu počítá s rekordní sumou 140,2 mld. Kč. K tomu se přidávají nespotřebované výdaje z předchozích let zhruba v objemu 33 mld. Kč. Aktuální navýšení investic tak podle nás narazí na omezené kapacity tuzemské ekonomiky.
Navíc více než dvouměsíční bezpečnostní opatření podle nás zastavila všechny plánované projekty, čemuž nepomohl ani spor municipalit s vládou ohledně financování. Podle nás tak deficit státního rozpočtu skončí letos na 400 mld. Kč, což by znamenalo nárůst zadlužení veřejných financí na 39,5 % HDP. Zásadnější, než konečný stav letošního hospodaření, podle nás ale bude výhled pro další roky, o kterém nám ministerstvo financí prozatím příliš neřeklo.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
