Očekávaný ostrý boj o jednotlivé paragrafy a odstavce nové stavební legislativy by ale neměl přehlušit hlavní přínos připraveného zákona – snahu o podstatné zkrácení povolovacího procesu. Naopak problémem zůstává, že první výsledky pocítíme až za dlouhé roky. Do té doby bude stavebnictví stagnovat a například cenově dostupných bytů se jen tak nedočkáme.
Cílem zpracovatele nového stavebního zákona bylo zásadně zrychlit proces povolování nových staveb, který patří v Česku k nejpomalejším na celém světě. V délce získávání stavebního povolení jsme 21. od konce, a to posuzujeme pouze legislativní lhůty. Skutečnost je totiž mnohem horší, než Světovou bankou uváděných průměrných 246 dnů. U větších rezidenčních domů čekají investoři na povolení přes pět let a bohužel nejsou výjimkou ani projekty čekající na souhlas déle než deset let.
To by měl změnit nově zaváděný institut automaticky vygenerovaného rozhodnutí (o povolení stavby) elektronickým informačním systémem stavebního úřadu, který se bude používat v prvním stupni rozhodování. Tento trochu kostrbatý právnický termín zjednodušeně znamená, že pokud stavební úřad o žádosti nerozhodne do 60 dnů (u složitějších případů do 120 dnů), tak povolení vydá následující den automaticky počítač.
To ale platí jen v případě, že žádost o povolení stavby včetně všech příloh byla podána v takové podobě a rozsahu, který umožní automatické vygenerování rozhodnutí se specifickými náležitostmi tohoto rozhodnutí převzatými z předložené žádosti. Žádost o povolení stavby se má navíc podávat primárně elektronicky, což také ušetří nějaký ten čas a hlavně omezí spotřebu papíru.
Ministerstvo pro místní rozvoj si jako předkladatel zákona stanovilo poměrně ambiciózní lhůty pro projednání. Připomínkové řízení chce ukončit ještě před Vánoci, na konci ledna pak chce komplexní znění stavebního zákona předložit vládě. Dá se však očekávat, že ne vše půjde tak hladce. Už nyní se proti zákonu bouří spousta stran – od památkářů, přes zástupce obcí až po ochránce přírody. Jedním z velkých terčů je takzvaná fikce souhlasu, která urychluje získávání vyjádření od takzvaných dotčených orgánů státní správy.
Ty často nedodržují stanovenou lhůtu, proto by nově po jejím vypršení měl stavební úřad za to, že s předloženým stavebním záměrem daný úřad souhlasí. Jen tato samotná novinka by mohla stavební řízení zkrátit až o jeden rok, tak dlouho totiž trvá vymoci z některých úřadů jedno jediné razítko. Fikce souhlasu je proto pro zrychlení povolovacího procesu naprosto klíčová.
Právě výsledek jednání mezi jednotlivými ministerstvy a hlavně pak hlasování vlády rozhodne o tom, zda se v Česku opět začne chybějící infrastruktura stavět jednodušeji, nebo stále budeme považování za stavební legislativní Kocourkov, kde se i sebemenší stavby musí plánovat na dekádu dopředu.
Zásadní zlepšení současného tristního stavu v blízké budoucnosti ale nečekejme. I pokud vše dobře půjde, nezačne nový stavební zákon platit dříve než od jara 2021, poprvé se tak podle něj může stavět zhruba od roku 2022. Záležet bude i na tom, jak budou na novou legislativu připraveni úředníci stavebních úřadů i samotní investoři. Každopádně tohoto dlouhého času by nyní bylo vhodné využít k tomu, aby se připravil dostatek pozemků vhodných pro potřebné stavby (silnice, železnice, byty,…). Tady už je to hlavně na místních samosprávách, jak se na nová pravidla stavění připraví. Bez připravených pozemků se totiž stavět hned tak nezačne. Bez ohledu na sebelépe připravenou legislativu.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
