Princip podvodu se stočeným tachometrem je velmi jednoduchý. Prodejce ojetého auta sníží počet ujetých kilometrů auta, čímž zvýší jeho hodnotu vozu a na jeho prodeji vydělá víc. Jak ukazuje nedávný průzkum společnosti Cebia, pro 59 procent českých řidičů není stočený tachometr až tak zásadní problém.
Ze šetření vyplynulo, že 35 % kupujících by jednoznačně požadovalo slevu.
Dalších 22 procent by se na stočený tachometr zeptalo prodejce a v závislosti na jeho přístupu by si auto možná koupilo.
Pokud by je dokázal přesvědčit, že o stočení nevěděl a by byl ochoten vyjednávat o nižší ceně vozu.
Dvě procenta zákazníků by stočený tachometr vůbec neřešila a auto by si klidně koupila.
Zatajené havárie
Podle ředitele společnosti Cebia Martina Pajera je překvapivé, že stočený tachometr většinu lidí od koupi vozu jednoznačně neodradí: „Na jednu stranu je pravdou, že pokud prodejce přizpůsobí cenu vozu skutečnému kilometrovému nájezdu, nemusí to být problém. Alarmující však je, že pouze pětina kupujících by se zajímala o to, zda prodávající o stočení věděl a zda jim nezatajuje i něco jiného.“
Vedle stočeného tachometru se kupující mohou často setkat rovněž se zatajenými haváriemi (pozn. aut. – zhruba 99 procent aut je prodáváno jako nehavarované!), „omlazením“ vozidla neuvedením skutečného roku výroby, falšováním skutečného původu či nelegálním předěláním auta. Stočený tachometr přitom zdražuje vozidlo v průměru o pětinu. Záleží na konkrétním modelu, jeho stáří, a především počtu stočených kilometrů.
„Kromě toho na kupujícího čekají dodatečné náklady spojené s údržbou vozu kvůli vyššímu kilometrovému nájezdu. Tyto náklady se vyšplhají opět v průměru na dvacet procent. S těmito náklady však lidé, kteří požadují slevu, zpravidla nepočítají,“ upozornil Pajer.
Problém s dalším prodejem
Podle mluvčího Ústředního automotoklubu ČR Igora Siroty jde i skutečně obří byznys. „Odhadem se dá říct, že ročně přijdou motoristé zhruba o deset miliard korun,“ uvedl Sirota. Auta v Česku mají podle něj v průměru stočený tachometr o 60 až 80 tisíc kilometrů.
Lidé, kteří jsou ochotni stočený tachometr tolerovat, by měli vědět, že pokud plánují vozidlo v budoucnu prodat, mohou narazit na problém. „Tato auta se budou v nadcházejících letech obecně hůř prodávat, neboť lidé historii najetých kilometrů čím dál více prověřují a najít kupce bude těžké,“ upozornil Martin Pajer ze společnosti Cebia.
Při stočení o více než 50 tisíc kilometrů klesá ochota lidí koupit vůz na třetinu. Čím větší počet „skrytých“ kilometrů, tím i menší ochota vůz si koupit. Stejní lidé byli totiž v průzkumu tázáni, jak by se zachovali v případě, že by zjistili, že auto má stočený tachometr o více než 50 tisíc kilometrů.
Emoce hrají velkou roli
Podíl těch, kteří by si byli i tak ochotni vozidlo koupit, rázem klesnul z 59 na 21 procent, tedy prakticky na třetinu. Konkrétně dvanáct procent kupujících by jednoznačně požadovalo slevu, sedm procent by se vyptávalo prodejce a dvě procenta by stočení údajně neřešila.
„Statisticky každý pátý člověk by si auto se stočeným tachometrem třeba o sto tisíc kilometrů vědomě koupil, a to je opravdu velké číslo,“ uvedl Pajer. Zajímavá je podle něho emocionální rovina, která do rozhodování vstupuje.
Před vybíráním vozu mívá totiž každý kupující relativně konkrétní představu zejména o ceně, stáří, a právě kilometrovém nájezdu. A každý pátý je ochotný se této představy vzdát a pořídit si auto, které má i třeba dvakrát tolik najeto. „A to jen proto, že auto vidí a líbí se mu. Průzkum ukázal, jak velkou roli hrají emoce při koupi vozidla,“ upozornil Pajer.
