Počet vysokoškolských studentů v ČR prošel v posledních dvaceti letech bouřlivým vývojem. Na konci roku 2024 studovalo na veřejných a soukromých vysokých školách 314 850 studentů. To představuje nárůst o devět procent oproti roku 2019. Tento růst ale není dán jen větším zájmem českých maturantů. Významnou roli hraje také migrace a rostoucí podíl zahraničních studentů.
Veřejné vysoké školy navštěvuje přibližně 91 procent všech studentů. Soukromé instituce, které zažily prudký rozmach mezi lety 2001 a 2009, si od té doby drží podíl kolem deseti procent. V roce 2024 byla vysoká škola domovem pro téměř pětinu všech Čechů ve věku 20 až 29 let.
Ačkoli jde primárně o české občany, podíl cizinců roste: Zatímco v roce 2001 činil pouze 4,3 procenta, v roce 2024 už dosáhl 17,8 procenta. Nejvíce studentů přichází ze Slovenska (v roce 2024 tvořili 40,5 % ze všech cizinců, pozn. aut.), Ukrajiny (13,2 %) a Ruska (8,8 %).
Na první pohled se může zdát, že studium na veřejné vysoké škole je v Česku zcela zdarma. Pokud student splní podmínky standardní doby studia a nezapíše si program v cizím jazyce, školné skutečně neplatí. Jinak je tomu na soukromých školách, kde se školné pohybuje mezi 12 500 a 60 000 korunami za semestr.
Jenže největší náklady spočívají jinde – v životních výdajích, které studium provázejí. Největší položkou studentského rozpočtu je bydlení. Ceny ubytování na kolejích se pohybují od 2 400 do 8 300 korun měsíčně v závislosti na lokalitě a kvalitě ubytování.
Například na Vysoké škole ekonomické v Praze student za dvoulůžkový pokoj zaplatí mezi 4 500 a 8 000 korunami měsíčně, na Univerzitě Karlově se ceny pohybují v rozmezí 3 600 až 6 700 korun. Ovšem kapacita kolejí, zejména ve velkých městech, nestačí poptávce, a tak řada studentů volí podnájem.
A zde začínají skutečné výdaje: Za pokoj ve sdíleném bytě v Praze si studenti běžně připlatí mezi 7 000 a 14 000 korunami měsíčně. V Brně jsou ceny o něco nižší, rozdíl však není zásadní. Samostatná garsonka v metropoli pak vyjde na 12 000 až 20 000 korun měsíčně. Bydlení se tak pro studenty stává klíčovou rozpočtovou položkou.
Další významný výdaj představuje stravování. Oběd v menze dnes přijde na 85 až 140 korun. Pokud si student vaří sám, náklady na potraviny jsou o něco nižší, avšak stále představují několik tisíc korun měsíčně.
Doprava je světlou výjimkou. Studenti mají nárok na zvýhodněné jízdné, což jim umožňuje pohybovat se městem za zlomek běžných nákladů. V Praze vyjde měsíční jízdenka na 130 korun, v Brně pak na 275 korun. Připočteme-li však příležitostné cesty domů nebo mimo město, i zde se mohou náklady vyšplhat na stovky korun měsíčně.
K investici do vysokoškolského vzdělání patří i nezbytné studijní pomůcky. Notebook, bez něhož se dnes student prakticky neobejde, stojí 15 000 až 30 000 korun. Skripta, učebnice a další materiály pak přidají k ročním nákladům další tisíce korun.
Sečteme-li všechny běžné měsíční výdaje – tedy bydlení, stravu, dopravu, učební materiály a osobní potřeby – dosahují celkové náklady průměrného studenta veřejné vysoké školy měsíčně až 15 000 korun. Studenti v Praze a Brně, kteří bydlí v podnájmu, snadno překročí hranici 17 000 korun.
Z ekonomického pohledu tak vysoká škola představuje investici s vysokou návratností. Ano, počáteční náklady nejsou zanedbatelné a student během studia zpravidla musí počítat s úsporami, brigádami či podporou rodiny. Přesto se tato investice ve většině případů bohatě vrací, a to nejen vyššími příjmy, ale i větší profesní stabilitou a flexibilitou na trhu práce.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
