Podle metaanalýzy je totiž tato forma podpory jen víceméně pro „vyvolené“, dosáhne na ni pouze malé procento studentů. Pro většinu je naopak demotivující, protože dopředu ví, že stipendium stejně nikdy nezískají. Studie Tomáše Lintnera z Národního institutu SYRI vyšla v prestižním časopise Educational Research Review.
„Finanční pobídky založené na výkonu zvyšují počet získaných kreditů, mírně zlepšují průměrné známky a výsledky zkoušek. Problém je, že typ pobídek, u kterých je počet příjemců omezen, je podle aktuálních výzkumů přínosný jen pro studenty s nadprůměrným prospěchem,“ uvedl autor metaanalýzy Tomáš Lintner.
„Pro ty, kteří na vysokou přicházejí s horšími známkami už ze střední, mohou být tato stipendia dokonce demotivační. Je to proto, že si nevěří, že na ně dosáhnou. Zároveň neplatí, že finanční pobídky více pomáhají studentům s nižšími příjmy,“ dodal Lintner.
Miliony vynaložených korun
Školy se snaží studenty motivovat k lepším studijním výsledkům. Podle Lintnerovy analýzy ale jejich systém často není založený na reálných datech a neexistuje zpětné vyhodnocování jejich účinnosti. Jestli je tedy cílem univerzit motivačními stipendii studenty motivovat, v mnoha případech se to míjí účinkem.
„Každý rok české univerzity vynakládají na motivační stipendia miliony korun. Problémem je, že systémy motivačních stipendií nejsou založené na datech, většinou se jejich účinnost nevyhodnocuje, a hlavně – samotní studenti univerzit o nich často ani nevědí,“ upozornil Lintner.
Výsledky aktuální analýzy jsou proto významné pro ty, kteří se na univerzitách podílejí na navrhování systémů finančních pobídek pro studenty. „Ze studie vyplývá, že je výhodnější poskytovat pobídky s nižší částkou dosažitelnou pro větší počet studentů než pobídky s vyšší částkou, na které dosáhne jen malá část zájemců,“ doporučil Lintner.
Ten analyzoval dvě desítky studií ze zahraničí na toto téma, zahrnující celkem 20 286 studentů. Součástí výzkumného vzorku nebyla žádná studie z české vysoké školy, což jen potvrzuje fakt, že v Česku se systematickému vyhodnocování efektivity motivačních stipendií nepřikládá důležitost. I tak závěry, k nimiž vědec dospěl, mají obecnou platnost.
Zvýhodnění pro doktorandy
Finančního zvýhodnění se týká rovněž vládní novela vysokoškolského zákona, kterou projednává parlament. Jednou z klíčových změn je zlepšení podmínek doktorských studentů a větší důraz na sladění jejich pracovního, studijního a osobního života. Novela počítá s garancí minimálních příjmů pro prezenční doktorské studenty ve výši 1,2krát minimální mzdy.
„Cílem je vytvořit takové podmínky, které studentům a studentkám doktorského studia umožní plně se soustředit na studium a vše, co s ním úzce souvisí, aby mohli svá studia včas a řádně dokončit,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Se zavedením minimálních příjmů pro prezenční doktorské studenty souvisí i jasnější a přísnější kritéria pro výběr budoucích doktorandů. Celkové počty doktorandů se tak sníží, což umožní větší péči a podporu pro ty, kteří studují.
Jasně. Proč odměňovat ty nejlepší? Jen ať si od mládí zvykají, že v Česku se vyčnívat nevyplácí! Ještě by ohrozili levicové sny o pologramotné, snadno ovladatelné šedé mase!
T.Lintner spolupracoval s Respektem a EDUinem. Vždy podporoval rušení 8letých gymnázií a taky extrémní inkluzi, které chtěl dosáhnout radikálním omezením nároků na žáky a studenty na co nejnižší úroveň, aby požadavky odpovídaly nejslabším inkludovaným ve třídě.