Studie přinesla i řadu dalších názorů. Například pokud jde o umělou inteligenci (AI), pouze třetina vedoucích pracovníků v regionu střední a východní Evropy věří, že generativní AI bude mít významný dopad na jejich organizaci. Výsledky ukazují významný nárůst konkurence a geopolitické nestability po celém světě jako nejvýraznější trend ovlivňující organizace a pravděpodobně brzdící růst.
Na regionální úrovni barometr zkoumá výhledy 250 vedoucích pracovníků ze střední a východní Evropy (CEE) s cílem posoudit aktuální situaci. Vedoucí pracovníci v CEE zůstávají optimističtí, devět z deseti má silné růstové vyhlídky pro své podnikání v roce 2025.
Vedoucí pracovníci v CEE však jako faktory, které nejvíce brzdí růst, uvádějí zvýšenou konkurenci (38 %), ekonomickou nejistotu (32 %) a ceny energií (31 %), což je názor sdílený vedoucími pracovníky po celém světě. Očekává se, že tyto faktory přinesou výzvy i v letošním roce.
Zatímco vedoucí představitelé zůstávají odhodláni řešit tyto trendy, které podle očekávání budou mít dlouhodobý dopad na jejich podnikání, organický růst (35 %) zůstává nejdůležitějším zdrojem růstu pro organizace v regionu, je následovaný soukromým kapitálem (32 %), jenž je novým faktorem ve srovnání s předchozím rokem, a strategickými aliancemi/společnými podniky (21 %).
Ačkoli organický růst (35 %) zůstává hlavním hnacím motorem organizací v tomto regionu, složitost a konflikty na globálních trzích naznačují, že pro jejich růstové ambice to nemusí stačit. V důsledku toho se podniky stále více obracejí k soukromému kapitálu (32 %) a strategickým aliancím/společným podnikům (21 %), aby si udržely konkurenceschopnost.
Klíčové strategické priority na následující období tří až pěti let
- Transformace firemních IT a technologií je celkově nejvyšší strategickou prioritou pro třetinu dotázaných manažerů (33 %), přičemž v posledních 12 měsících došlo k nárůstu o jeden procentní bod ve střední a východní Evropě, stejně jako u ostatních globálních vedoucích pracovníků (43 %).
- Mezinárodní expanze těsně následuje v regionu střední a východní Evropy (30 %) a udržuje si stabilní úroveň ve srovnání s předchozím rokem.
- Strategie udržitelnosti se stává třetí nejvyšší prioritou s velkým potenciálem pro redefinici organizací. Uvedlo ji 28 procent respondentů, což představuje nárůst o osm procentních bodů oproti stejnému období v roce 2024.
Nejdůležitějšími prioritami digitální transformace pro vedoucí pracovníky v regionu střední a východní Evropy jsou efektivita a produktivita (50 %), což se blíží globální míře (55 %), a bezpečnost (46 %), která je o čtyři body nad globálním výhledem. V souladu s ostatními vedoucími pracovníky na globální úrovni (37 %) je v tomto regionu velmi důležité také řízení rizik (43 %).
Zdá se, že honba za nejnovějšími technologickými trendy poněkud opadla. Pokud jde o umělou inteligenci, pouze třetina vedoucích pracovníků v regionu střední a východní Evropy věří, že generativní AI bude mít významný dopad na jejich organizaci. To je o devět bodů méně než v roce 2024 a o 15 bodů pod celosvětovým průměrem.
Investice do mezinárodní expanze
Vedení společností považují mezinárodní expanzi za jednu ze svých hlavních strategických priorit. Osm z deseti podniků v regionu střední a východní Evropy (85 %) plánuje v příštích pěti letech expandovat do alespoň jedné nové země. Mezi nejoblíbenější destinace pro expanzi podniků z regionu střední a východní Evropy patří Německo, USA, Rakousko a Maďarsko.
Talent centrem pozornosti
Vzhledem k tomu, že více než polovina (54 %) vedoucích pracovníků uvádí potíže s náborem talentů do své organizace, nejvyšší management v zemích střední a východní Evropy možná podcenil význam řešení nedostatku spolehlivých zaměstnanců jako součásti strategických priorit, zejména pokud je mezinárodní expanze na prvním místě jejich agendy.
Nové nebo upravené strategie pro získávání a rozvoj talentů se však neobjevují mezi pěti hlavními prioritami vedoucích pracovníků, což ještě zvyšuje tlak na řešení problému nedostatku kvalifikovaných pracovníků, který se oproti roku 2024 zvýšil o 13 procentních bodů.
Problémy s náborem zaměstnanců ve střední a východní Evropě se vyskytují především u absolventů, začínajících a středně pokročilých pracovníků. V regionálním srovnání mají vedoucí pracovníci menší potíže s náborem zaměstnanců na vyšší pozice než jejich kolegové v jiných zemích.
Hybridní pracovní modely mají v současné době v regionu střední a východní Evropy nižší prioritu (26 %) než celosvětově (39 %). Pro organizace v tomto regionu, které hybridní pracovní modely využívají, je klíčovým cílem úplná flexibilita.
Autor je předseda Výboru Forvis Mazars pro střední a východní Evropu a střední Asii
(Redakčně upraveno)
