Symbolem exotického vánočního ovoce je pro nás ananas

Spotřebitelské preference Čechů, Moravanů a Slezanů, pokud jde o exotické ovoce, se v posledních letech výrazně změnily. Vyplývá to z interního průzkumu společnosti Titbit, s nímž se redakce FAEI.cz měla možnost seznámit. Firma má zhruba 15% podíl na dovozu exotického ovoce do tuzemska, jak naší redakci na základě dotazů upřesnil spolumajitel společnosti Vojtěch Havránek.
Interní marketingový průzkum společnosti Titbit probíhal v listopadu 2023 a zúčastnily se jej přes 300 respondentů. Podle jeho výsledků je pro nás symbolem exotického vánočního ovoce stále ananas. Ilustrační foto: Pixabay.com

„Zatímco před patnácti až dvaceti lety byly na tuzemském svátečním stole nejčastěji k vidění ananasy a banány, dnes se na našem trhu stabilně usídlilo mnoho dalších druhů exotického ovoce. Třeba mango, avokádo, granátové jablko, kaki, pomelo a další,“ říká Martina Procházková, majitelka a jednatelka společnosti Titbit.

Některé druhy ovoce, jako je například passion fruit, physalis či dračí ovoce, si podle ní postupně hledají svoji cestu a stávají se více viditelnými.

Podle letošního interního marketingového průzkumu společnosti Titbit se sice na špici oblíbenosti vánočního ovoce stále drží ananas, ale v těsném závěsu za ním se umístilo dračí ovoce či granátové jablko.

„Zejména o Vánocích si lidé chtějí dopřát něco slavnostnějšího a rádi experimentují. Určitý vliv na nákup má i dekorativnost ovoce. V neposlední řadě jde o chuť. Lidé se stále více zajímají o zdravý životní styl a hledají plody, které jsou nejen chutné, ale také zdravé,“ vysvětluje Procházková.

Firma, kterou spoluvlastní, na konci roku zaznamenává nejvyšší zvýšení poptávky po exotickém ovoci, které je v tomto období již několik let na vzestupu. „Ročně do Česka dovezeme přes deset milionů kusů avokáda a přes dva miliony kusů manga. Meziročně roste poptávka marketů u těchto plodů o více než 20 procent,“ dodává Martina Procházková.

Mango je na českém trhu už stálicí, zatímco dračí ovoce je hvězdou teprve krátce. „Čísla z interního průzkumu Titbitu korespondují i s prodejními daty, u pitahaji (dračího ovoce, pozn. red.) jde vidět rapidní vzestup a předpokládáme, že bude růst i v dalších letech,“ doplňuje Procházková.

Zdroj: Titbit

Nákupní chování tuzemských spotřebitelů prošlo podle Vojtěcha Havránka za posledních 15 let turbulentní proměnou. „Na začátku hledaly řetězce maximální šíři sortimentu. Běžně jsme dováželi i takové speciality, jako je třeba durian. V historii naší firmy jsme v té době měli nejširší sortiment ovoce,“ říká o začátcích dovozu exotického ovoce na české pulty spolumajitel společnosti Titbit.

Po krizi, která přišla v roce 2008, se ale podle něj sortiment značně zúžil. „Ze svátečního se stalo ovoce, které je dostupné celý rok. Což je dalším trendem. Spotřebitelé chtějí mít možnost konzumovat exotické plody kdykoli během roku a za dostupnou cenu,“ tvrdí Havránek.

Trend pěstování exotického ovoce se v posledních letech podle něj mění v obou směrech. V zemích jejich původu, jako jsou tropické a subtropické oblasti, se pěstování exotického ovoce zvyšuje, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku na světovém trhu. V Evropě se naopak pěstování exotického ovoce začíná rozšiřovat, aby bylo možné snížit závislost na dovozu z exotických zemí.

Výhody přímého dovozu spatřuje Titbit hlavně v čerstvosti, znalosti zdrojů a podmínek, ve kterých byly plody vypěstovány. „Víme i to, jak dlouho se dané produkty skladují. Dokážeme ovlivnit, v jaké fázi a zralosti se plody sklízejí. Na druhou stranu na sebe bereme riziko za dovezený objem a případné další zpracování, aby nic neskončilo v koši,“ bilancuje Jaroslav Bednář, obchodní ředitel Titbit.

„Hledali jsme cestu, jak se odlišit, jak produktu přidat nějakou další hodnotu. Začali jsme proto dozrávat avokádo a mango až v České republice a zároveň aplikovat i tzv. coating, tedy přírodní ochrannou vrstvu, která udrží ovoce déle čerstvé,“ doplňuje Martina Procházková.

V Evropě se také začíná rozšiřovat pěstování exotického ovoce. Důvodem je jak rostoucí poptávka, tak i rostoucí ceny dovozu exotického ovoce ze zemí jejich přirozeného původu. Pěstování v Evropě je však stále omezeno několika faktory. Jedním z nich je klima. Dalším podstatným důvodem je stálá konkurence ze zemí původu, odkud se vozí.

I přes tyto faktory se exotické druhy ovoce v Evropě v posledních letech stávají stále populárnějšími. V Evropě se již pěstuje exotické ovoce, jako třeba avokádo, mango, papája, marakuja, pitahaya a další. Jejich kvalita a trvanlivost se výrazně zlepšily díky tomu, že se ovoce pěstuje v Evropě a nemusí překonávat obrovské vzdálenosti, což umožňuje sklizeň zralejšího ovoce.

Právě uvedené „obrovské vzdálenosti“ v naší redakci vyvolaly potřebu zeptat se na uhlíkovou stopu, kterou za sebou dovoz exotického ovoce do Česka zanechává. „Snažíme se ji snižovat, ale zatím ji neumíme kvantifikovat,“ říká v reakci na náš dotaz spolumajitel společnosti Vojtěch Havránek.

Snahy o snížení uhlíkové stopy podle Havránka spočívají jak v energetických úsporách a rekuperaci, tak v omezení leteckých dovozů, ale také v projektu Beze zbytku, bioplynové stanice a dalších opatřeních. Kvůli globalizaci trhu se prý mění zvyklosti spotřebitelů, kteří už nechtějí na vánoční stůl jen jablka, ořechy a sušené švestky. Mimochodem, jaké ovoce budete mít na svátečním stole vy?

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB