Ve výsledku však nová legislativa spíše posílí šedou ekonomiku a způsobí velký návrat tzv. švarcsystému, než aby poměry na pracovním trhu vyčistila.
1. Od července 2024 bude zavedena evidence dohod (především DPP) s ohlašovací povinností zaměstnavatelů a povinností zaměstnanců tyto dohody přiznávat. Bude sledován počet těchto dohod a výše odměny.
2. Byly stanoveny dva limity, při jejichž překročení musí dohodář platit odvody na sociální pojištění (zdravotní musí platit za určitých okolností i při dodržení limitu).
3. První limit: Pracovník uzavřel jedinou dohodu, na kterou si vydělal nejvýše 25 % aktuální průměrné mzdy. Druhý limit: Týká se souběhu více dohod a činí maximálně 40 % momentální průměrné mzdy.
Na jednu z tzv. dohod poskytuje podle statistik práci přes devadesát procent zaměstnavatelů. Změny se týkají především Dohody o provedení práce (DPP), která je využívaná častěji než DPČ (Dohoda o pracovní činnosti, pozn. aut.).
Původní záměr se proměnil
Práce na dohodu byla původně zamýšlena jako doplňková či jednorázová forma k běžným pracovním poměrům, stal se z ní však často využívaný způsob, jak si polepšit na úkor státní pokladny.
Protože jde o pracovní vztah roční, právě v těchto dnech jsou dohody uzavírány na příští kalendářní rok. Některé změny platí už nyní, další od Nového roku a ty nejpodstatnější sice až od července 2024, ale je nutné si na ně dát pozor už při podpisu dohody.
Dohody se nesčítaly
Na co se tedy dohodáři musejí připravit? Ještě letos mohli uzavírat prakticky neomezený počet DPP, aby zaplatili pouze 15 procent srážkové daně, ale vyhnuli se (oni i zaměstnavatel) placení odvodů. Museli si pouze hlídat limit vydělaných 10 000 korun měsíčně a odpracovaných 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.
Pokud měl zaměstnavatel k „dispozici“ několik IČO, případně se povedlo uzavřít dohodu u více zaměstnavatelů, každá dohoda se z hlediska placení daní a odvodů posuzovala zvlášť. Každý si určené limity hlídal, protože při jejich překročení kromě daně zaplatil 6,5 procenta pojistného na sociální zabezpečení (z částky nad 10 000 Kč) a zaměstnavatel přidal dalších 24,8 procenta.
Zdravotní odvody komplikovanější
Trochu komplikovanější je placení zdravotního pojištění. To musejí v zákonné výši (bez ohledu na limit) hradit všichni pracovníci, pro které je DPP jediným zdrojem příjmů a současně za ně pojistné neplatí stát.
Při překročení limitu odvádějí zdravotní pojištění ve výši 4,5 procenta všichni zaměstnanci a devět procenta ze mzdy musí zdravotní pojišťovně zaslat zaměstnavatel.
Peníze i hodiny se sčítají
Od července 2024 se výdělek i počet odpracovaných hodin ze všech DPP bude sčítat. K tomuto účelu vznikne evidence všech dohod o provedení práce a pro zaměstnavatele ohlašovací povinnost nahlásit dohody České správě sociálního zabezpečení do osmi dní od jejich uzavření.
Zaměstnanci zase musejí písemně svému zaměstnavateli nahlásit všechny uzavřené dohody. Pokud by se rozhodli některou zatajit a zjistilo se, že setím snažili obejít překročení limitů, musejí sociální i zdravotní pojištění odvést nejen za sebe, ale i zaměstnavatele.
Nově jsou stanoveny dva parametry pro vznik pojištění pro zaměstnance pracujícího na DPP.
Dva nové limity
První je stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele – pracovník uzavře jedinou dohodu, na kterou si vydělá nejvýše 25 procent aktuální průměrné mzdy, což pro rok 2024 znamená 10 992 korun měsíčně.
Druhý limit pro platbu pojištění se týká souběhu více dohod (u více zaměstnavatelů) a činí maximálně 40 procent průměrné mzdy (16 130 Kč za měsíc).
DPČ stále za 3 999 Kč
U DPČ i v nastávajícím roce platí, že finanční odměna do 3 999 korun měsíčně je bez odvodů a stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celé roční trvání smlouvy) nesmějí překročit 20 hodin.
U dohod uzavřených u jednoho zaměstnavatele se oba ukazatele sčítají a dohodář opět kromě daní čelí povinným odvodům.
Konec zneužívání dohod?
Dohody se tedy přibližují běžnému pracovnímu poměru, a to nejen v oblasti odvodů, ale také pracovních benefitů, jimiž jsou nově za určitých okolností nárok na dovolenou, volno na překážky v práci, příplatky za práci o svátcích, včasné rozvržení práce, zdůvodnění výpovědi apod.
To jsou však vlastně jen kosmetické úpravy. Snaha státu byla především odstranit zneužívání dohod při jejich souběhu. Často si tímto způsobem dohodář zajistil měsíční příjem v řádu desítek tisíc korun, který byl zdaněný 15 procenty (při podání daňového přiznání navíc dostal část stržených peněz zpět), a přitom byl zbaven odvodů na sociální a často i zdravotní pojištění.
Co vymyslí koumáci?
To by však nebyl vynalézavý český pracovník, aby pod podmínkou anonymity neprozradil recept na změny vymyšlený ve spolupráci se zaměstnavatelem. Obě strany totiž spojuje společný zájem.
Zaměstnance snaha nadále se vyhýbat „zbytečným“ odvodům, na druhé straně zaměstnavatel si chce udržet pracovní sílu, která je při vykonávání srovnatelných výkonů pro něj výrazně levnější a operativnější než zaměstnanec se stabilní pracovní smlouvou.
Velký návrat švarcsystému?
Co tento recept obsahuje? DPP s maximálním využitím nově nastavených limitů v kombinaci s prací načerno, částí odměny tzv. bokem, případně využitím živnostenského listu, i když pracovní náplň, odpovědnost zaměstnance i počet odpracovaných hodin odpovídá běžnému pracovnímu poměru.
Patrně se bude konat velký návrat švarcsystému, který byl v minulých desetiletích využívaný především ve službách, i v jiných oblastech.
Na hraně legislativy
Že bude tento nový přístup na hraně pracovní legislativy? Možná bývalé dohodáře postihl až nebezpečný optimismus, ale podle získaných ohlasů se zdá, že při sestavování zmíněného plánu se kontroly a postihu ze strany státu zainteresovaní nijak neobávají. Uvidíme brzy, jak to dopadne. Navíc ministerstvo práce a sociálních věcí ohlásilo další změny v této oblasti už na rok 2025.
