Do nizozemského plovoucího terminálu Eemshaven dorazilo už sto obřích tankerů se zkapalněným plynem pro Evropu. Zde se surovina znovu převádí zpět do plynného skupenství a posílá se dále do přepravní soustavy – také pro Českou republiku, pro niž bylo určeno 37 nákladních lodí.
Celkem tak ČEZ ve spolupráci se státem zajistil už 3,4 miliardy metrů krychlových plynu, což je více než polovina z 6,7 miliardy kubíků z loňské tuzemské spotřeby.
Eemshaven byl vůbec prvním terminálem na zkapalněný zemní plyn spuštěným v Evropě od začátku války na Ukrajině, první loď sem připlula v září 2022. Zařízení zvládne zpracovat osm miliard metrů krychlových plynu ročně, z toho až tři miliardy mohou směřovat do České republiky.
Vedle ČEZ si kapacity v terminálu vyblokovaly další známé energetické společnosti, britsko-nizozemský Shell a francouzská Engie. Většina lodí s plynem určeným pro Českou republiku vyplula ze Spojených států, ani jedna nepřiplula s ruským plynem.
Stabilizace trhu
Plovoucí terminál v Eemshavenu tvoří dvě plavidla – Eemshaven LNG a Energos Igloo – umožňující skladování a zpětné zplyňování. Do zařízení se na speciálně upravených tankerech dováží zkapalněný zemní plyn, který se po ohřátí v terminálu a převedení do plynného skupenství vpustí do soustavy přepravních plynovodů.
„Terminál v Eemshavenu funguje podle plánu a je jedním z pilířů energetické bezpečnosti České republiky. Zařízení, kam neproudí ani molekula ruského plynu, je v provozu více než dvacet měsíců a podílí se na zajišťování dostatku plynu pro Evropu a stabilizaci trhu s plynem,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Dodal, že získání kapacity v terminálu také umožnilo získat cenné zkušenosti na trhu s LNG, které pak mohla firma využít třeba při úspěšných jednáních o vstupu do německého projektu Stade. S výstavbou tohoto prvního německého pevninského terminálu nedaleko Hamburku při ústí Labe do Severního moře se začalo na konci června.
Nové zařízení zde pod taktovkou konsorcia Hanseatic Energy Hub zahájí provoz v roce 2027. Ve spolupráci s vládou zajistila loni Skupina ČEZ ve Stade dlouhodobou roční kapacitu dvě miliardy metrů krychlových.
Nahrazení ruských dodávek
Ministr průmysl Jozef Síkela uvedl, že účastí na německém projektu se zvyšuje energetická bezpečnost, protože se Česko zbavuje dodávek energetických surovin z Ruska.
„Za tři roky od dnešního zahájení jeho výstavby, se bude podílet na pokrývání více než čtvrtiny dnešní české spotřeby. Díky své výhodné poloze může přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky,“ sdělil Síkela.
Pavel Cyrani ze Skupiny ČEZ uvedl, že se situace na trhu s plynem v Evropě sice stabilizuje, ale i tak je potřeba být připraven na případné další výkyvy. „Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva, které mohou poskytnout právě terminály LNG,“ připomněl.
Dodal, že Česká republika si tak díky kapacity ve Stade zajistí dlouhodobé dodávky. „A zároveň později získá možnost získávat po konverzi terminálu bezemisní plyny,“ poznamenal Cyrani. Vedle strategické polohy je výhodou terminálu i fakt, že je přístupný největším LNG tankerům o délce 345 metrů a jeho součástí budou i velké plynové zásobníky.
Celková roční kapacita po dokončení bude 13,3 miliard kubíků plynu, z toho 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty. Zhruba 90 procent kapacity si rezervovaly velké evropské energetiky – vedle ČEZ ještě němečtí hráči EnBW a SEFE.
V první fázi bude sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, následovat má i zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík.
Minimálně na 15 let
Akcionáři Hanseatic Energy Hub jsou společnosti Buss Group, Partners Group, Enagás a Dow. Podle společnosti nejde jen o velký německý, ale také o velký evropský projekt.
Jak faei.cz sdělila Skupina ČEZ, Česká republika má v terminálu Stade pronajatou kapacitu na 15 let, s možností prodloužení až na 25 let právě v souvislosti s budoucím využíváním zeleného vodíku. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň transakci podpořilo uzavřením takzvané zajišťovací smlouvy s ČEZ, podobné jako v případě terminálu v Eemshavenu.
ČEZ pro Česko v terminálu Stade zajistil kapacitu dvou miliard kubických metrů plynu ročně, což představuje více než čtvrtinu loňské roční české spotřeby. Ta v posledních letech setrvale klesá. Ještě v roce 2021 spotřebovali Češi 9,4 miliardy metrů krychlových, o rok později už jen 7,5 miliardy a loni dokonce jen 6,7 miliardy kubíků.
Role zemního plynu při transformaci české energetiky ale bude významná i v dalších letech, v teplárenství pomůže s nahrazováním uhlí a v případě elektřiny půjde o výrazný prvek udržování stability sítě pomocí paroplynových elektráren.
Konec ropovodu Družba
Česko se současně zbavuje rovněž závislosti na ruské ropě. Premiér Petr Fiala uvedl, že se tak stane nejpozději do poloviny příštího roku. Jeho prohlášení přišlo poté, co s ministry financí a průmyslu Zbyňkem Stanjurou (ODS) a Jozefem Síkelnou navštívil začátkem června Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi.
S vedením společnosti Mero ČR tam členové vlády jednali o aktuálním průběhu prací na projektu TAL-PLUS, který má za cíl rozšířit kapacitu evropského ropovodu TAL a přivést do Česka o čtyři miliony tun ropy ročně navíc západní cestou.
„Díky rozšíření kapacity ropovodu TAL se po šedesáti letech zbavíme závislosti na ruské ropě,“ uvedl premiér Fiala, podle něhož to bude další krok k energetické bezpečnosti a soběstačnosti.
První práce na rozšíření kapacity ropovodu už začaly. První technologické změny se týkají přečerpávacích stanic v Rakousku. Instalují se tam nová čerpadla. Úpravy ropovodu budou letos pokračovat v Německu a Itálii.
„Zkapacitněním ropovodu TAL bude do Česka proudit o čtyři miliony tun ropy ročně navíc, což pokryje spotřebu obou rafinerií v Litvínově i Kralupech nad Vltavou. Zároveň dojde k výrazné modernizaci ropovodu TAL, který bude patřit mezi nejbezpečnější a nejvýkonnější v rámci celé Evropy,“ uvedl ministr Stanjura.
Dodal, že náklady na projekt by měly být zhruba 1,3 až 1,6 miliardy korun a hradit je bude plně ze svých výnosů společnost Mero ČR, jediný přepravce ropy do České republiky. Projekt TAL-PLUS je jednou z nejsložitějších technologických operací a také největší změnou v přepravě ropy do Česka,“ zdůraznil generální ředitel Mero ČR Jaroslav Pantůček.
Podle ministra průmyslu Síkely je v českém morálním i strategickém zájmu nadále maximálně omezovat spolupráci s Ruskem. „Poté, co jsme se zbavili závislosti na plynu z Ruska a přestali odebírat jaderné palivo od ruských firem, nám tento projekt umožní zbavit se také závislosti na dovozu ropy z Ruska,“ uvedl. Dodal, že díky navýšení kapacity ropovodu se pokryje celá tuzemská spotřeba.
