Zabijačky jsou po staletí tradiční události v období mezi Vánoci a Velikonoci, následuje masopust, který začíná Popeleční středou připadající letos na 2. března. „Tato společenská událost, během které se potkávali obyvatelé z celé vesnice a slavili, je však na ústupu,“ upozornila na svém webu Agrární komora, podle níž je tradiční zabijačka v ohrožení.
2000: 3,7 milionu prasat
2010: 1,9 milionu prasat
2021: 1,5 milionu prasat
Zdroj: ČSÚ
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v roce 2012 celkem 125 tisíc domácích porážek, loni to bylo už jen 93 tisíc. Agrární komora upozornila, že klesá nejen počet domácností, které si vykrmují prase v chlívku, ale snižují se i celkové stavy prasat chovaných v Česku. Z 3,7 milionů kusů chovaných v roce 2000 se tento počet zmenšil na 1,5 milionu prasat v loňském roce.
Současně s tím klesá rovněž soběstačnost Česka v produkci vepřového masa, která se pohybuje mezi 40 až 50 procenty. K uspokojení poptávky českých zákazníků je nutné zbytek dovážet ze zahraničí.
Většina chovatelů chce skončit
Podle nedávného průzkumu Agrární komory ČR, do něhož se zapojilo 143 podniků, plánuje v letošním roce tuto činnost omezit 43 procent dotázaných podniků a do roku 2030 půjde o 22 procent. Úplně skončit s chovy prasat chce v letošním roce 30 procent oslovených zemědělců a do roku 2030 necelých 52 procent.
„České chovatele vede k tomuto razantnímu rozhodnutí především raketový růst vstupních nákladů v posledních měsících, který dosahuje desítek až stovek procent. Zdražují krmné směsi, energie, pohonné hmoty a zvyšují se také mzdové náklady,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Dodal, že chovatelé mají jen omezené možnosti promítnout tento růst do cen, za které prodávají své výrobky. „Trápí je také omezené možnosti odbytu, nedostatek pracovníků a nízký počet nových zájemců o tento obor,“ poznamenal Doležal. Záměr omezit chovy prasat spojují čeští zemědělci podle dalšího průzkumu Agrární komory také se změnami v systému rozdělování zemědělských dotací.
Psali jsme
V produkci masa nejsme soběstační. Bez dovozu bychom stáli fronty jako za minulého režimu
Špičkové chovy
Kvalita českých prasat přitom v porovnání se zahraniční konkurencí dosahuje nadprůměrné úrovně. Svědčí o tom podle Agrární komory například šetření mezinárodního projektu InterPIG, který sleduje výsledky chovu prasat v jedenácti evropských a pěti mimoevropských zemích. Komora informovala, že tuzemští chovatelé se zařadili v hlavních parametrech do první pětice.
„Za posledních dvacet let se užitkovost stád prasat, navzdory velmi nepříznivé ekonomické situaci, zlepšila téměř neuvěřitelnou rychlostí. Jsme navíc velmi rádi, že to můžeme říci i o oblasti, jakou je například zdravotní stav zvířat. Česká republika patří mezi země s výrazně podprůměrným užitím antibiotik v chovech hospodářských zvířat,“ sdělil předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka.
Příkladem moderního chovu prasat je Farma Choťovice u Poděbrad, která produkuje vepřové maso pod vlastní značkou Qualivo. „V našich chovech jsme zavedli švýcarskou metodu krmení a chovu s důrazem na imunitu zvířat, která žijí v čistém prostředí a chov je prostý hormonů, antibiotik a dalších nadužívaných medikací,“ řekl majitel rodinné farmy Karel Horák.
Výsledkem je podle něho velice křehké a lehce stravitelné maso s krátkou dobou kuchyňské úpravy. „V našem podniku máme vlastní jatka a výrobnu masa a uzenin,“ dodal Horák.
Méně tuční pašíci
Vepřové maso bylo v minulosti ceněno pro svou tučnost, kdy v zimním období dodávalo konzumentům více energie. Prasata se proto podle Agrární komory porážela, když „měla na dlaň tlustou podkožní vrstvu tuku“ a vážila kolem 160 kilogramů.
Současný trend je opačný a prasata se porážejí již o váze 110 kilogramů, maso je tak méně tučné. Tradiční zabijačkové dobroty se ale nemění, lidé si stále pochutnávají na jitrnicích, jelitech, zabijačkovém guláši, ovaru nebo tlačence. Agrární komora připomněla, že známá je také pražská šunka z vepřové kýty, která je od roku 2018 nositelem označení od Evropské komise s tradičním žlutomodrým logem pro Zaručeně tradiční speciality.
„Tradice pomáhají společnosti uchovávat svou historii a identitu. Jako tradiční se vracejí a získávají na popularitě některé značky a jako tradiční označujeme i různé recepty. Nejlepšího výsledku docílíme, když chystáme tradiční pokrmy z domácích surovin, z nichž se připravovaly původně. Pokud skutečně dojde k tak zásadnímu omezení českých chovů prasat, na některé tradice už budeme moci jen vzpomínat,“ konstatoval prezident komory Doležal.
Vepřové maso není tradiční surovinou pouze v českých zemích, kde se jeho spotřeba pohybuje dlouhodobě podle Českého statistického úřadu okolo 43 kilogramů na osobu za rok. Evropský průměr je podle Eurostatu 32,1 kilogramů.
2000: 13,5 tisíce tun (Dánsko, Německo, Itálie, Belgie)
2010: 195,9 tisíce tun (Německo, Belgie, Rakousko, Polsko)
2021: 281,8 tisíce tun (Německo, Španělsko, Belgie, Polsko)
Zdroj: ČSÚ
„Prasata byla jedním z prvních domestikovaných druhů zvířat a jejich chov se datuje od období neolitu, tedy 8 tisíc až 5 tisíc let před naším letopočtem. Jejich maso se tak objevuje v kuchyních napříč celým světem. Mezi nejznámější patří sušené šunky v Itálii Prosciutto Crudo nebo španělská Jamón. Grilovaný vepřový bůček se zase objevuje ve vietnamském receptu Bún chả,“ sdělila Agrární komora.
Ministrova přímluva
Za chovatele prasat se při své první návštěvě Bruselu začátkem ledna přimlouval rovněž nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), kde se setkal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským. Pomoc chovatelům prasat byla rovněž jedním z témat Rady pro zemědělství a rybářství.
„Jsem rád, že jsem se mohl poprvé setkat s komisařem Wojciechowským a osobně ho upozornit na problémy chovatelů prasat u nás. Požádal jsem ho, aby Evropská komise zavedla finanční podporu pro nejvíce postižené regiony. Pokud má tento sektor v naší zemi přežít, nelze už s podporou pro chovatele prasat otálet,“ řekl ministr Nekula.
Ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě uvedlo, že ceny prasat a vepřového masa v České republice klesly na nejnižší úroveň od roku 1994. Vzhledem k tomu, že se inflace za posledních 30 let zvýšila o sto procent, nebyly problémy zemědělců v tomto sektoru nikdy větší.
Příspěvek byl redakcí odstraněn kvůli odpovědnosti provozovatele internetového portálu za obsah diskuse.
Už neznám nikoho kdo by pěstoval pašíky . Mladí žijí zdravěji a nekonzumují tolik masa a produktu z nich a staří to zase nesní . Takže zustalo jen pár slepiček na vajíčka . I ta slepička když ji koupíte , tak stojí 230kč a teprve začne snášet . A ted započítejte krmivo , starosti o ně a to vajíčko vyjde pěkně draho . Ani nemužete na dovolenou .
Holt si vesničani budou muset najít jinou zábavu než je vraždění zvířat.