Koruna má po oznámení zvýšení tendenci spíše jemně oslabovat. Trh tedy sázel na to, že ČNB „do toho bouchne“ ještě víc. Centrální banka tak zřejmě bude muset nadále intervenovat za silnější korunu prodejem části devizových rezerv, od první půle května už takto vydala více než 125 miliard korun.
Pokud ČNB chtěla trhy překvapit coby opravdu odhodlaný bojovník s inflací, měla základní úrok zvýšit nad úroveň sedmi procent. Dokonce ani hodnota 7,25 procenta by trhům zřejmě nestačila, neboť s navýšením na takovou cifru nezanedbatelná část mezinárodních měnových obchodníků počítala.
Další vývoj základní úrokové sazby je nyní značně nejistý, zejména kvůli obměně bankovní rady ČNB a novému guvernérovi. Aleš Michl při jmenování signalizoval, že bude prosazovat stabilizaci základní úrokové sazby.
To by tedy znamenalo, že třeba dva až tři měsíce by základní úrok mohl setrvat na úrovni sedmi procent, než se bankovní rada rozhodne, jak pak bude postupovat dále.
Právě tato signalizace stabilizace úroků je tím, co ekonomové ve své hantýrce označují za projev holubičího postoje. Ten vede k tlaku na oslabování koruny, proti němuž musí ČNB intervenčně zasahovat.
Vzhledem k dalšímu stupňování inflačního vývoje však nelze vyloučit, že se inflace v příštích měsících přiblíží k úrovni dvaceti procent. Pokud dojde k výraznějšímu narušení dodávek ruského plynu do EU, tak i výše. To by znamenalo, že i bankovní rada v novém, holubičím složení bude nakonec ještě letos muset zvýšit základní úrokovou sazbu k úrovni osmi procent.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
