Trh sázel na to, že centrální banka „do toho bouchne“ ještě více

Názor
Česká národní banka (ČNB) dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.
Bankovní rada ČNB, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, se rozhodla navýšit základní úrokovou sazbu na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999. Ilustrační foto: ČNB

Koruna má po oznámení zvýšení tendenci spíše jemně oslabovat. Trh tedy sázel na to, že ČNB „do toho bouchne“ ještě víc. Centrální banka tak zřejmě bude muset nadále intervenovat za silnější korunu prodejem části devizových rezerv, od první půle května už takto vydala více než 125 miliard korun.

Pokud ČNB chtěla trhy překvapit coby opravdu odhodlaný bojovník s inflací, měla základní úrok zvýšit nad úroveň sedmi procent. Dokonce ani hodnota 7,25 procenta by trhům zřejmě nestačila, neboť s navýšením na takovou cifru nezanedbatelná část mezinárodních měnových obchodníků počítala.

PSALI JSME:
Úrokové sazby ČNB jdou nahoru o 125 bazických bodů

Další vývoj základní úrokové sazby je nyní značně nejistý, zejména kvůli obměně bankovní rady ČNB a novému guvernérovi. Aleš Michl při jmenování signalizoval, že bude prosazovat stabilizaci základní úrokové sazby.

To by tedy znamenalo, že třeba dva až tři měsíce by základní úrok mohl setrvat na úrovni sedmi procent, než se bankovní rada rozhodne, jak pak bude postupovat dále.

PSALI JSME:
Výnosy sice rostly, ale nejistota přetrvává. Neznáme plány nových členů bankovní rady na boj s inflací

Právě tato signalizace stabilizace úroků je tím, co ekonomové ve své hantýrce označují za projev holubičího postoje. Ten vede k tlaku na oslabování koruny, proti němuž musí ČNB intervenčně zasahovat.

Vzhledem k dalšímu stupňování inflačního vývoje však nelze vyloučit, že se inflace v příštích měsících přiblíží k úrovni dvaceti procent. Pokud dojde k výraznějšímu narušení dodávek ruského plynu do EU, tak i výše. To by znamenalo, že i bankovní rada v novém, holubičím složení bude nakonec ještě letos muset zvýšit základní úrokovou sazbu k úrovni osmi procent.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Příběh vysoké inflace v Česku nekončí

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Pracující důchodci a zvýšení penze

Výdělečná činnost v důchodu může mít pozitivní vliv na měsíční částku penze. Podmínkou je získání alespoň 360 dní pojištění a podání žádosti o zvýšení důchodu. Za každých 360 dní se zvyšuje důchod o 0,4 procenta …

Americký dolar vůči euru mírně posílil

Americký dolar v pondělí vůči euru mírně posílil, a to i přes jestřábí vyjádření předních představitelů Evropské centrální banky (ECB) a s tím souvisejícího nárůstu evropských tržních sazeb.

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Rezervu ani na měsíc nemají dvě pětiny tuzemských domácností

Průzkum
Utáhnout extrémní zdražování a připravit se na astronomické účty za energie druhou prací se snaží 23 procent Čechů a další čtvrtina o tom uvažuje. Každý čtvrtý pak šetří na jídle v restauracích a na kultuře, dalších 35 procent k tomu plánuje přistoupit. Celkově polovina lidí u nás už škrtí své výdaje. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Broker Consulting mezi 1022 respondenty.