Senát podle všeho již ovládla a ve Sněmovně reprezentantů republikánům zatím podle předběžných výsledků patří více křesel se značným náskokem. To by tak vedlo k tzv. červené vlně, což by Trumpovi významně usnadnilo prosadit svůj volební program.
Ten je podle všeho spojen s rizikem vyšší inflace, hlubších deficitů veřejných financí a zvýšené geopolitické nejistoty, zároveň ale také pravděpodobně USA přinese vyšší ekonomický růst na pozadí nižší daňové zátěže.
Otázkou ale je, do jaké míry se volební program nakonec stane skutečností. Investoři tak po počáteční reakci zůstanou v napětí v závislosti na dalších krocích D. Trumpa po převzetí prezidentského úřadu.
Riziko vyšších deficitů veřejných financí a inflace se podepsalo na tržní reakci, když výnosy dolarových dluhopisů vzrostly již během asijské seance o 10-20 bazických bodů dle splatnosti, přičemž více rostly ty s delší splatností. S tím jak D. Trump ale v posledních týdnech získával náskok ve volebních průzkumech a sázkách, tak část jeho vítězství již byla zaceněna.
Vývoj dolarových sazeb ale nezrcadlil eurový trh, což může reflektovat vyšší averzi k riziku ve spojení s pravděpodobným negativním dopadem plánovaných kroků Trumpovy administrativy na růstové vyhlídky v Evropě (např. zavedení cel, pozn. aut.), a to hlavně v kontrastu se silnou americkou ekonomikou. Eurové sazby klesly o 5-15 bazických bodů, zejména na kratším konci.
Na poli globálních měn to bylo právě euro, které nejvíce trpělo a vůči dolaru ve středu ztratilo téměř dvě procenta. Dolar výrazně posílil i vůči ostatním globálním měnám. Na pozadí silnějšího dolaru středoevropské měny vůči euru nejdříve ztrácely, v průběhu dne to ale korigovaly.
Česká koruna a polský zlotý končily poblíž otevíracích úrovní, zatímco maďarský forint oslabil o 0,5 procenta. S ohledem na to, že korunové sazby příliš nereagovaly, tak došlo k dalšímu rozevření úrokového diferenciálu. Ten tak nadále nahrává české koruně, která ale zatím zůstává v zajetí nepříznivého tržního sentimentu.
Tuzemská data ukázala na slabý výkon výrobních sektorů v září. V průmyslu došlo ke korekci silného srpnového nárůstu, s čímž souvisela i meziměsíčně nižší výroba aut. Ve stavebnictví se negativně podepsaly zářijové povodně, které vedly k výraznému meziměsíčnímu poklesu stavební výroby o 5,5 procenta. Bilance zahraničního obchodu v září ale zůstala zvýšená na 21,3 miliardy korun.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
