Jsou nějaké statistiky, jak jsou na tom Češi ve srovnání s Evropou s alergiemi? Na které alergie nejčastěji trpíme?
V evropských vyspělých státech je prevalence alergických chorob přibližně stejná. Údaje o jednotlivých druzích alergických chorob vycházejí spíš z jednotlivých národních epidemiologických studií, protože vykazování diagnóz v systému zdravotnických statistik (u nás např. údaje z ÚZISU – pozn. red.) není jednotné a ani není jednoduché – alergik totiž může být veden pod diagnózou alergické rýmy, astmatu, atopické dermatitidy, přičemž často mívá všechny tyto projevy.
Jak u nás, tak v Evropě, se výskyt alergických chorob také liší v závislosti na věku – děti mívají nejčastěji atopický ekzém spojený s potravinovou alergií, u adolescentů převažují projevy alergické rýmy, mezi dospělými je zase více astmatiků. Do toho mohou být i jednotlivé projevy alergie na léky, na hmyzí bodnutí, zvířecí srst, různé zkřížené formy alergií atd. Spektrum alergických projevů je totiž velmi pestré. Tzv. Bílá kniha o alergiích, kterou vydává Světová organizace alergií, uvádí, že přibližně 40 % populace trpí nějakou formou alergie.
Kam až může neléčená, resp. „nepodchycená“ alergie dospět?
Alergický zánět je třeba potlačit, protože neléčená alergie zvyšuje vnímavost k infekcím a chronický zánět může ve svém důsledku poškodit cílové tkáně, např. plíce při astmatu, do nevratných změn. Také známe tzv. alergický pochod: Dítě začíná jako ekzematik na základě potravinové alergie, v dospívání se přidá alergická rýma na inhalační alergeny, jako jsou např. pyly trav, a vše může vyústit do astmatu. Na všech úrovních se snažíme režimovými a farmakologickými intervencemi tento pochod podchytit, aby nedošlo k nevratným změnám.
Jaký druh alergie se dá označit za nejrizikovější a za největší zátěž pro naše tělo?
Z hlediska závažnosti jsou nejnebezpečnější tzv. anafylaxe, tj. náhlá celková reakce organismu na alergický podnět. Může to být po některých potravinách (burské oříšky, kořenová zelenina, ryby…), po hmyzím bodnutí nebo po lécích, např. po penicilinu. Jsou to stavy, kdy pacient může být ohrožen na životě.
Ale zátěž mohou představovat i méně nebezpečné alergické choroby, třeba chronické alergické astma nebo těžké formy atopické dermatitidy, protože jde o chronická onemocnění, která – zvlášť pokud nejsou důsledně léčena – mohou ve svých důsledcích pacienta invalidizovat nebo přinejmenším omezovat v běžném životě.
Vyhýbat se alergickým podnětům zřejmě nestačí. Jak probíhá léčba alergie?
Základem léčby je opravdu tzv. eliminace, tj. pokud to jde, vyhnout se alergickému podnětu. To lze ale pouze v případě, že se nám podaří identifikovat vyvolávající příčinu. Je-li člověk alergický na morče, je nejjednodušší nemít ho v bytě. Ale takovýchto případů je málo.
Pokud je totiž člověk atopik, tedy má sklon k alergiím, pak má sklon k více typům alergií, nebo se příčinný alergen může vyskytovat v různých zdrojích, nejčastější je tzv. zkřížená alergie na pyl břízy, oříšky a jablka, anebo se alergen vyskytuje všude (např. roztoči, některé plísně atd.).
Kromě vyhýbání se známým podnětům je léčba alergie většinou spojená s farmakoterapií, tedy užíváním léků. Většinou jde o léky symptomatické, které neléčí podstatu choroby, ale její příznaky. V léčbě alergií hrají prim tzv. antihistaminika a kortikosteroidy v různých formách, u těžších případů i novější biologická léčiva. Všechny tyto léky působí proti zánětu, vyvolanému expozicí alergenu.
I symptomatická léčba je velmi důležitá, protože potlačení alergického zánětu např. antihistaminiky sníží vnímavost sliznic k infekcím, užívání inhalačních kortikosteroidů u astmatu je také prevencí případných infekcí, které by neléčeného astmatika ohrožovaly, nebo nevratných změn plicní tkáně, ke kterým neléčený astmatik dospěje.
Příčinnou, neboli kauzální léčbou, je tzv. alergenová imunoterapie, tj. podávání příčinného alergenu ve zvyšujících se dávkách, které má za úkol navodit toleranci k danému podnětu. Je úspěšná zejména u některých forem alergické rýmy. I zde je základem adekvátní diagnostika a odhalení příčinného alergenu.
Dá se alergie úspěšně vyléčit, nebo je to stále hudba budoucnosti?
Některé formy alergií přejdou samy, někdy se dají „vyléčit“ důsledným vyhýbáním se vyvolávajícímu alergenu, jindy tomu napomůžeme alergenovou imunoterapií. Jednoznačný postup, o kterém bychom mohli říci, že vede k vyléčení alergie, jako třeba vyléčení angíny antibiotiky, zatím neexistuje. Komplexem režimových a farmakologických opatření ale můžeme dosáhnout toho, že pacient nemá prakticky příznaky a může žít normálním životem.
Může některá z alergií zhoršovat průběh onemocnění Covid-19?
To je velmi aktuální otázka a naše odborná společnost vydala pro lékaře v terénu a pacienty doporučení, jehož podstatou je, že se v žádném případě nemá přerušovat zavedená léčba, zejména např. u astmatu, protože, jak už jsem zmínila výše, neléčený alergický zánět zvyšuje náchylnost sliznic k infekcím.
Pacient-astmatik, pokud má normální plicní funkce a užívá inhalační kortikosteroidy, není ve zvýšeném riziku infekce ve srovnání se zdravou populací. Těžké formy astmatu nebo neléčení pacienti se zhoršenou funkcí plic patří mezi rizikové z hlediska možných plicních komplikací této respirační infekce, zejména pokud mají ještě další choroby.
