Trump sám se na tom podílel ovšem jen zčásti, zejména svými daňovými škrty. Pozitivní roli vedle nich sehrálo také prostředí nízkých úrokových sazeb a boom technologických společností. Nutno však říci, že v nízkých úrocích má Trump své prsty. Byl to on, kdo svého času provozoval twitterovou politiku nátlaku na americkou centrální banku, aby ta své základní úrokové sazby snižovala.
Ne že by Trump uspíval hned touto přímo cestou, přece jenom, centrální banky vyspělého světa nade vše ctí svoji nezávislost na politice; nemohou bez ní účinně provádět měnovou politiku. Jenže Trumpovy tweety vyvolávaly očekávání u burziánů a investorů, prostě na trzích, a tato očekávání už centrální banka do svých modelů pro stanovování úroku zahrnuje.
Ústřední ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, během Trumpova dosavadního prezidentování celkově zhodnotil o 65 procent. Pro srovnání, ústřední index evropských akcií STOXX 600 vynesl za stejnou dobu investorům celkově jen 14 procent.
Co je to však proti vzestupu trhu NASDAQ, který se zaměřuje zejména na technologické akciové tituly. Tento trh během Trumpova pobývání v Bílém domě vzrostla o závratných o 110 procent. Přitom nejproslulejší technologické tituly, skryté za akronymem FAANG, si polepšily hned o 285 procent.
Technologickým titulům ale dost nahrála sama doba, která se spíše jen souhrou okolností „potkala“ s dobou Trumpova prezidentování. To už spíše než Trump pomohl Facebooku, Amazonu, Applu, Netflixu a Googlu (resp. jeho mateřské společnosti Alphabet) k závratnému růstu koronavirus, který uspíšil přechod z off-line do on-line světa.
Pohled na vývoj akciových ukazatelů ovšem nenaznačuje, že by Trump uspěl ve svém nejdůležitějším střetu. V konfrontaci s Čínou. Klíčový ukazatel čínských akcií, MSCI China, povyrostl během Trumpova prezidentování o stejných 65 procent jako zmíněný americký index Standard & Poor’s 500. To vypadá spíše na remízu.
Čínským akciím pomohl boom jejích vlastních technologických titulů a také mohutná podpora ekonomiky v podání Pekingu, který jejím prostřednictvím tlumil nepříznivý dopad Trumpových cel. Obchodní válka dvou nejsilnějších světových ekonomik však rozhodně nekončí, jen ji nyní upozaďuje pandemie.
Trumpova léta v Bílém domě ovšem svědčila ruskému dluhu. Ruské dluhopisy denominované v dolarech zhodnotily během jeho působení v Bílém domě o velice solidních 33 procent. To je více než zhodnocení čítající bezmála 20 procent, které za stejnou dobu vykázaly americké nebo německé dluhopisy.
Moskvě se tak nadstandardně snížily náklady na obsluhu dluhu. A to navzdory sankcím, které na ni Západ uvaluje, a navzdory prošetřování a spekulacím ohledně jejího vměšování se do amerického prezidentského klání před čtyřmi lety, z nějž jako vítěz vzešel Trump.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
