Podobně jako ve zbytku Evropy, tak i v tuzemsku prosincová inflace významně zaostala za očekáváními. Tlaky na růst cen postupně slábnou, ať už z titulu nižších cen energetických komodit či klesající poptávky. Česká národní banka ve své prognóze ze začátku listopadu očekávala meziroční inflaci ve výši 19,1 procenta.
V souladu s našimi očekáváními zůstaly v prosinci spotřebitelské ceny v průměru beze změny. Hlavním důvodem byl pokles cen pohonných hmot o 10,5 procenta meziměsíčně, který se zpožděním odrážel výraznou korekci ceny surové ropy.
Ta se snížila ze zhruba 100 amerických dolarů za barel na současných přibližně 80 USD/barel. Příspěvek celé oblasti dopravy k meziměsíční inflaci byl -0,3 procentního bodu. V poklesu druhý měsíc v řadě pokračovaly ceny automobilů (v prosinci o 0,8 % m/m).
Výrazně klesla i dynamika cen potravin a nákladů spojených s bydlením. Meziměsíční růst cen potravin zvolnil z listopadových 1,8 procenta na 0,3 procenta v prosinci. Ještě rychleji se pak snížil růst nákladů spojených s bydlením, z 2,8 procenta na 0,4 procenta. Příspěvek této kategorie cen k celkové inflaci tak razantně klesl z 0,7 procentního bodu v listopadu na 0,1 procentního bodu v prosinci.
Působilo na to především zpomalení růstu cen energií. Ty v průměru zdražily meziměsíčně o 1,4 procenta, zatímco měsíc předtím vzrostly o 8,4 procenta meziměsíčně. Poprvé od srpna 2020 navíc došlo ke snížení imputovaného nájemného. To bylo v prosinci meziměsíčně nižší o 0,2 procenta, když působilo částečné zlevnění stavebních materiálů a stabilizace cen nemovitostí.
Po sezonním očištění podle našeho odhadu došlo k výraznému zpomalení meziměsíčního růstu spotřebitelských cen z 1,9 procenta v listopadu na 0,3 procenta v prosinci. Na nižších úrovních se pravděpodobně v prosinci udržela také jádrová inflace.
Meziměsíční růst cen zboží výrazně zpomalil z listopadových 1,8 procenta na 0,2 procenta v prosinci, zatímco dynamika cen služeb se udržela na již poměrně nízkých 0,3 procenta meziměsíčně (sezonně neočištěno, pozn. aut.).
V lednu pravděpodobně meziroční inflace v důsledku odeznění vlivu úsporného tarifu ještě zrychlí. Pohybovat by se mohla v rozmezí 17-18 procenta. Velkou nejistotou je míra tradičního lednového přecenění. To bylo v loňském roce neobvykle silné.
Nižší jádrová inflace z listopadu a prosince dává naději, že by toto přecenění letos již tak silné být nemuselo. Vlivem poměrně významného poklesu tuzemské poptávky by již mohly být prodejci při nastavování cen více opatrní. V tomto směru působí i stabilizace cen energií na velkoobchodních trzích.
Za celý loňský rok růst spotřebitelských cen dosáhl 15,1 procenta. To je v souladu s naší čtvrtletní prognózou z října, která zároveň pro příští rok očekává inflaci v průměrné výši 12 procent. Dosavadní vývoj však dává šanci na to, že v nové prognóze bychom mohli tento odhad mírně snížit.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
