Domácnosti dluží celkem 1,839 bilionu korun, s meziměsíčním nárůstem o 11 miliard korun. Stále jasně dominují – s podílem 77 % – úvěry na bydlení, které stouply na 1,413 bilionu korun (podle ČNB meziměsíční nárůst o 0,7 % – pozn. aut.). Na druhou stranu spotřebitelské úvěry meziměsíčně poklesly téměř na 265 miliard korun (pokles o 0,1 %). V případě domácností podíl úvěrů v selhání v říjnu poklesl na 1,5 procenta.
V případě úvěrů v Česku působícím (nefinančním) podnikům zaregistrovala ČNB nárůst o dvě miliardy korun na 1,164 bilionu korun, přičemž podíl dlouhodobých úvěrů zůstal na 56 procentech. Procento úvěrů v selhání se stále drží blízko historických minim i přesto, že v říjnu oproti přechozímu měsíci vzrostl o 0,3 procentního bodu na 3,5 procenta.
Vypovídací schopnost úvěrů v selhání v případě podniků i domácností ještě stále poznamenávají poskytnuté odklady splátek, ať již na základě dobrovolné dohody bank s klienty, anebo přímo ze zákona v souvislosti s koronavirovou pandemií. Splátkové moratorium totiž skončilo v říjnu. Podle základního scénáře stress-testů odolnosti bank, provedeného ČNB, by banky zvládly i několikanásobné zvýšení podílu úvěrů v selhání.
Oproti vývoji úvěrů je vhodné porovnávat i vývoj vkladů v bankovním systému, kde říjen přinesl další vzestup korunových úložek i depozit v cizí měně. To platí jak ve vztahu k nefinančním podnikům (o 28,7 miliardy na 1217,3 miliardy korun), tak i domácnostem (o 22,6 miliardy na 2755,9 miliardy korun), a živnostníkům (o necelé 1,2 miliardy na 162,2 miliard korun). Nadále se tak projevuje snaha o hromadění pohotových finančních rezerv, vyvolaná přetrvávající nejistotou ohledně ekonomického vývoje.
K 15. listopadu podle statistik ČNB banky v programu COVID III přijaly žádosti v celkovém objemu za 30,87 miliardy korun (oproti posledním datům z konce října šlo o nárůst ve výši 1,52 mld. korun). Objem v případě schválených úvěrů v programu byl 16,55 miliardy korun a skutečný objem načerpaných prostředků dosáhl 14,13 miliardy korun.
Tempo zůstává stále přibližně stejné, což je v kombinaci s pokračujícím růstem podnikových vkladů (přes částečný lockdown způsobený druhou vlnou) přece jen překvapující. Dalo by se očekávat, že zájem o zaručené úvěry poroste rychleji, zatímco vklady by měly spíše klesat tak, jak na firemní sektor doléhá druhá vlna.
Autor je ekonomický analytik České bankovní asociace
(Redakčně upraveno)
Bankám tento režim vyhovuje.Díky cenám nemovitostí jsou mraky svobodných a bezdětných lidí,kteří hromadí peníze na účtu u banky a nic z toho nemají.Znám z okolí několik lidí kolem 40 až 50 let,kteří mají za ty roky v práci našetřeno hodně přes 2 miliony korun a prakticky nic z toho nepotřebují a hromadí dál……..Ono,taky koupit byt v padesáti letech,sehnat partnera a pokoušet se o dítě už nemá v tomto věku ani smysl a jejich peníze zdědí někdo z příbuzných co má děti.