Při pohledu na listopadovou statistiku nezaměstnanosti lze zopakovat konstatování, že jakkoliv česká ekonomika letos směřuje k celoročnímu poklesu hrubého domácího produktu (HDP), tak hlad po pracovní síle stále trvá, i když by byl asi přirozenější postupný nárůst nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost v české ekonomice je velmi nízká a dle nedávno zveřejněných údajů Eurostatu za letošní říjen byla míra nezaměstnanosti v české ekonomice třetí nejnižší v rámci celé Evropské unie, po Maltě a Polsku.
Dle listopadové zprávy z Úřadu práce ČR trvá v české ekonomice poptávka po zaměstnancích v technických a dělnických profesích, dlouhodobě je zde hlad po kvalifikovaných řemeslnících. V prosinci lze v souvislosti s útlumem sezónních prací a vypršením pracovních kontraktů na dobu určitou čekat mírný nárůst míry nezaměstnanosti, udržet by se však měla pod úrovní čtyř procent.
Úroveň čtyř procent může být atakována v prvních měsících roku 2024, následně by ale měla míra nezaměstnanosti opět mírně klesnout. Za celý rok 2022 činila průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice 3,4 procenta, což představovalo pokles z celoročního průměru 3,8 procenta, jenž byl vykázán za rok 2021.
Celoroční průměr míry nezaměstnanosti za letošní rok by měl činit 3,6 procenta a na této úrovni by se celoroční průměr mohl udržet také v roce 2024. Je zde riziko, že slabý výkon české ekonomiky povede na přelomu roku přece jen k viditelnějšímu nárůstu míry nezaměstnanosti, ve výhledu na rok 2024 ale i tak hovoříme o celoročním průměru pod úrovní čtyř procent.
Na tuzemském trhu práce se tedy z pohledu vývoje nezaměstnanosti zatím žádné drama nerýsuje, spíše převažují překvapení ve směru setrvávání míry nezaměstnanosti na velmi nízkých úrovních.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
