Situace na trhu práce je taková, že na jedno volné pracovní místo v ČR připadá průměrně 0,9 uchazeče, což je výrazný pokles ve srovnání s minulostí, kdy v některých regionech, jako je Karviná a Bruntál, bylo na jedno místo přes sto uchazečů. Nezaměstnanost dosahuje úrovně 3,5 procenta, což je podle mě nezdravě nízká hodnota, která omezuje volbu zaměstnavatelů a brzdí ekonomický růst.
V souvislosti s přílivem pracovních sil je důležité zmínit, že od vypuknutí konfliktu v roce 2023 získalo v ČR práci 343 392 osob z Ukrajiny, což pozitivně ovlivnilo situaci na trhu práce. Tento trend podtrhuje význam získávání pracovníků ze zemí, které jsou kulturně blízké, jako jsou Slovanské země a státy bývalého Sovětského svazu.
Zaměstnavatelé mají trvalý zájem o zaměstnance v technických a dělnických profesích, přičemž dlouhodobě je poptávka po kvalifikovaných řemeslnících.
Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v okresech Praha-východ, Praha-západ a Pelhřimov, zatímco nejvyšší v Karviné, Mostě a Bruntále, což ukazuje na regionální rozdíly.
V listopadu pobíralo podporu v nezaměstnanosti 76 986 osob, což tvoří 29,2 procenta všech uchazečů, přičemž průměrná výše podpory činila 10 610 korun měsíčně.
Ačkoli někteří očekávají v příštím roce zvýšení nezaměstnanosti, já s nimi nesouhlasím. Je totiž pravděpodobné, že se ekonomika oživí a nezaměstnanost zůstane stabilní. Nízká nezaměstnanost však představuje problém pro dlouhodobý růst. Firmy nemají lidi, nemohou růst a musejí zvyšovat ceny. To jim podkopává mezinárodní konkurenceschopnost.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
