Jak ukázal průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti a Svazu průmyslu a dopravy, nabídka zaměstnaneckých benefitů se během posledních pěti let proměnila nejen kvantitativně. Před pěti lety jí dominoval mobilní telefon, stravenky a služební auto, aktuálně mezi nejžádanější benefity patří mobilní telefon, vzdělávání a pitný režim. Byl rovněž zaznamenán posun od hmotných výhod k dlouhodobé podpoře zaměstnanců.

Dlouhodobě roste zájem hlavně o pojistné produkty – za posledních pět let se jejich nabídka rozšířila až o pětinu. Nejvíce láká penzijní připojištění, které nabízejí tři čtvrtiny firem. Na životní pojištění v současnosti přispívá šest z deseti oslovených společností, to je o 21 % více než před pěti lety. K jejich popularitě významně přispívá i fakt, že jde o státem podporované produkty, které jsou atraktivní jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance.

Výrazný nárůst v posledních pěti letech zaznamenaly i další benefity – třináctý plat, vzdělávání, kultura, příspěvky na cvičení a zdraví, pitný režim, příspěvky na dovolenou. Na druhém pólu zájmu se ocitají hmotné výhody, jako služební auto, mobilní telefon, očkování nebo stravenky. Tyto benefity sice firmy i nadále poskytují, jejich rozšiřování je ale méně výrazné.

Dlužíme jinak než Němci

Víte, v čem se liší běžný český a německý dlužník? Ten český považuje dluhy u bank, především pak hypotéky, za mnohem závažnější než splácení půjčky příbuzným. To Němci chtějí být zadobře hlavně se svou rodinou a přáteli. Nejdříve vyrovnají dluhy s nimi a až poté s ostatními věřiteli.

Podle průzkumu inkasní společnosti EOS Češi obvykle splácejí dluhy v následujícím pořadí: hypotéky a úvěry bankám, faktury po splatnosti, malé půjčky od přátel a kolegů, půjčky od rodiny. Pořadí důležitosti u německých dlužníků je poněkud odlišné: peníze od rodiny, malé půjčky od přátel a kolegů, faktury po splatnosti, neproplacení šeku.

Obchodníci jsou v pohodě

Na Vánoce se letos těší nejen děti, ale také čeští obchodníci. Čekají rekordní rok. Potvrzují to i výsledky ankety Finančního a ekonomického institutu (FAEI), podle nichž polovina respondentů očekává, že za vánoční dárky utratí mezi 5000 a 10 000 Kč. Celých 33 % účastníků ankety se pochlubilo útratou nad 10 000 korun, zbývajících 17 % má na Vánoce připraveno do 5 000 Kč.

Výsledky této ankety potvrzují trend posledních měsíců, že se Češi v obchodech rozhodně nekrotí. Podle údajů Českého statistického úřadu v říjnu vzrostly maloobchodní tržby meziročně o výrazných 7,4 %, bez započtení aut činil růst tržeb 5,6 %. Prodej přes internet v říjnu vzrostl o téměř 10 %.

Výsledky ankety FAEI potvrzují i údaje získané v průzkumu GE Money Bank. Bezmála polovina Čechů bude investovat do Vánoc do pěti tisíc korun. Další dvě pětiny odhadují své výdaje na částku v rozmezí pět až deset tisíc korun. Každý osmý respondent plánuje utratit více než deset tisíc korun.

V kupní síle jsme až za Slováky

Podle studie společnosti GfK kupní síla jednoho obyvatele Česka činí v průměru 7 313 eur ročně (200 000 korun) a dosahuje tak úrovně 53,6 % evropského průměru. To představuje pro ČR 26. místo v žebříčku evropských zemí. Lépe jsou na tom Slováci i Estonci.

Z tabulky zemí s nejvyšší kupní sílou na obyvatele je patrné, že mezi 42 účastníky jsou velké rozdíly. Nejlépe jsou na tom z celé Evropy obyvatelé Lichtenštejnska s kupní sílou téměř pětinásobnou (476 %) oproti průměru, který činí 64 900 euro. Následují Švýcarsko (43 514 euro, 319 %), Norsko, Lucembursko a Dánsko. Německo je až osmé, např. za Rakouskem. Ale ještě desáté Švédsko ční vysoko nad evropským průměrem (21 246 euro, 156 %).

Kupní síla Slováků je podle studie o deset tisíc korun ročně na osobu vyšší než u Čechů a dosahuje 7 769 eur. To odpovídá 57 % evropského průměru, který je na úrovni 13 636 eur (370 000 korun).