Dostupná data za letošní druhé čtvrtletí tak ukazují na stagnaci spotřebitelské poptávky, zatímco první čtvrtletí bylo ve znamení jejího rychlého růstu. Podobně jako dubnový výsledek, lze tak i ten za květen považovat za zklamání, což se pravděpodobně projeví ve slabé dynamice hrubého domácího produktu (HDP) za druhé čtvrtletí.
Oživení ekonomické aktivity bylo dosud taženo právě zvyšující se spotřebou domácností. Impuls pro růst ekonomiky v nejbližší době pravděpodobně nepřijde ani z průmyslu, kde předstihové indikátory zůstávají slabé.
PMI z tuzemského zpracovatelského průmyslu (index nákupních manažerů, pozn. red.) zaznamenal v červnu výraznější pokles z 46,1 bodu na 45,3 bodu oproti očekávaným 45,8 bodu. Podle této statistiky se tak český průmysl, stejně jako ten německý, nadále nachází hluboko v pásmu kontrakce (fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu, pozn. red.). Německý průmysl přitom v květnu vykázal hluboký meziměsíční pokles reálné hodnoty nových zakázek o 1,6 procenta.
Jádrová inflace v eurozóně zatím zůstává kvůli rychlému růstu cen služeb poměrně vysoko a Evropská centrální banka (ECB) tak snižování úrokových sazeb nechce uspěchat. Předběžný odhad inflace v eurozóně za červen ukázal na její pokles z 2,6 procenta na 2,5 procenta meziročně, což bylo v souladu s očekáváními.
Jádrová inflace však překvapila o desetinu vyšším údajem, když stejně jako o měsíc dříve činila 2,9 procenta meziročně. Za zpomalením celkové meziroční inflace stály zejména ceny potravin a energií. Naopak dynamika cen zboží (0,7 % y/y) i služeb (4,1 % y/y) v rámci jádrové složky inflace zůstala ve srovnání s květnem beze změny.
Vzhledem k rychlému růstu jednotkových mzdových nákladů, který podle našeho odhadu v letošním roce dosáhne v průměru čtyř procent, očekáváme, že – z pohledu ECB klíčová – inflace cen služeb setrvá i ve zbytku letošního roku poblíž současných úrovní. Přetrvávající rychlý růst cen služeb v kombinaci s napjatým trhem práce a vyšší mzdovou dynamikou jsou hlavními důvody, proč banka přistupuje ke snižování úrokových sazeb opatrně.
Na výroční konferenci ECB, která se v tomto týdnu konala v portugalské Sintře, prezidentka Christine Lagardeová i hlavní ekonom Philip Lane uvedli, že centrální banka zatím nemá dostatek indicií o tom, že inflační rizika již skutečně pominula. Podle dosavadních vyjádření to vypadá, že na červencovém zasedání ECB snižování sazeb přeruší.
Výsledek zářijového zasedání pak bude pravděpodobně záviset na nově zveřejněných datech. Podobně to nyní vidí i finanční trh, když pro červencové zasedání zaceňuje stabilitu sazeb a zářijovému snížení přisuzuje šanci zhruba 70 procent. V pořadí druhé snížení úrokových sazeb ECB v letošním roce trh plně zaceňuje až pro říjen.
Americká ekonomika podle dostupných předstihových indikátorů pozvolna slábne. Zveřejněný ADP report (měsíční zpráva o zaměstnanosti v USA mimo zemědělství) ukázal na to, že v soukromém sektoru USA vzniklo v červnu 150 tisíc nových pracovních míst, což bylo oproti konsensu o 15 tisíc méně. Mírně nad odhady pak skončil týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který dosáhl 238 tisíc oproti očekávaným 235 tisícům.
Spolehlivější obrázek o aktuální situaci na trhu práce v USA však nabídnou až páteční oficiální statistiky z nezemědělského sektoru. Zklamaly i ISM indexy (nejspolehlivější dostupné ekonomické ukazatele stavu a vývoje ekonomiky USA) za červen.
Ten ze služeb překvapivě ostře klesl z 53,8 b. na 48,8 b., zatímco byl očekáván mírnější pokles na 52,7 bodu. Pod odhady skončil i ISM ze zpracovatelského průmyslu, který klesl ze 48,7 bodu na 48,5 bodu oproti očekávanému nárůstu na 49,1 bodu.
Oba sektory se tak nyní nacházejí v pásmu kontrakce. Nominální hodnota továrních objednávek se pak v USA meziměsíčně snížila o 0,5 procenta. Dolarové sazby v reakci na slabší data klesly o zhruba 10 bazických bodů. První snížení úrokových sazeb americké centrální banky, Fedu, trh i tak nadále zaceňuje až pro listopad. Snížení již na zářijovém zasedání pak přisuzuje šanci ve výši 70-80 procent.
Ekonomická data tento týden dolaru nepřála. Jeho oslabení vůči euru v průběhu zkráceného týdne však dosáhlo jen mírných 0,1 procenta při kurzu poblíž 1,08 USD/EUR. Zkrácený týden se netýkal pouze ČR, ale i USA, kde se ve čtvrtek slavil Den nezávislosti a obchodní aktivita na trzích tak byla nižší.
Oslabení amerického dolaru pomohlo k posílení polskému zlotému a maďarskému forintu. Oba vůči euru během týdne posílily o shodných 0,4-0,5 procenta. Koruna naproti tomu zůstala v mezitýdenním srovnání prakticky beze změny, když efekt oslabujícího dolaru mohly kompenzovat slabší předstihové indikátory z reálné ekonomiky. Její kurz tak setrval v blízkosti 25,15 CZK/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
