Týden ve znamení obav o zdraví bankovního sektoru

Pády dvou amerických regionálních bank, větší kalifornské Silicon Valley Bank (SVB) a menší newyorské Signature Bank, vyvolaly mezi investory obavy o zdraví bankovního sektoru jako celku. To se na finančních trzích projevilo ve výrazné volatilitě cen finančních instrumentů.
Hlavním důvodem, který vedl ECB k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, je inflace. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Nervozita investorů se krátce na to přenesla také do Evropy, kde bylo diskutováno především finanční zdraví švýcarské a pro evropský trh systémové banky Credit Suisse, která se již delší dobu potýká s jistými problémy. S koncem týdne ale napětí na finančních trzích opadlo, k čemuž dopomohly garance či přímo finanční injekce ze strany regulátorů či dalších bank.

Záchrany se dostalo americké bance First Republic Bank (podle objemu aktiv 14. největší banka v USA a větší než padlá SVB, pozn. aut.), jež byla podle dostupných informací největším kandidátem na to být v pořadí třetí institucí, která by v USA během jednoho týdne skončila.

Americký index S&P 500 se tak oproti minulému pátku, kdy se již na akciových trzích v USA projevila první vlna masivních výprodejů, koncem tohoto týdne pohybuje o zhruba dvě procenta výše. Na evropské akciové trhy se však problémy přelily až se zpožděním a index STOXX 600 tak v mezitýdenním srovnání naopak skočil o čtyři procenta níže.

Finanční trhy v důsledku negativního působení vysokých úrokových sazeb na část bankovního sektoru významně přehodnotily očekávání dalšího utahování měnových politik, Evropská centrální banka (ECB) však i přesto slíbené zvýšení sazeb o 50 bazických bodů doručila.

Prezidentka ECB Lagardeová nevnímá rozkol mezi dosahováním cíle cenové a finanční stability, když pro každý z nich má centrální banka podle jejích slov jiný nástroj. Evropský bankovní sektor je navíc podle Lagardové silný a odolný.

Hlavním důvodem, který vedl ECB k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, je inflace. Růst spotřebitelských cen za celou eurozónu v únoru dosáhl 8,5 procenta meziročně, v případě jádrové složky pak 5,6 procenta meziročně.

Inflace podle ECB navíc zůstane vyšší po delší dobu. Tentokrát se však již centrální banka nezavázala ke konkrétním krokům, když uvedla, že další vývoj sazeb bude záviset na nově příchozích datech.

My od ECB očekáváme ještě další čtyři zvýšení depozitní sazby o standardních 25 bazických bodů. Vrcholu by tak tato sazba podle naší prognózy měla dosáhnout v září na úrovni čtyř procent. Finanční trh naproti tomu nyní plně zaceňuje již pouze jedno další zvýšení.

V USA zveřejněná únorová inflace a maloobchodní tržby ukazují na přetrvávající tlaky na růst spotřebitelských cen a stejně tak i úrokových sazeb Fedu (centrální banka USA, pozn. red.). V souladu s očekáváními došlo k dalšímu zvolnění meziročního růstu tamních spotřebitelských cen, a to z 6,4 procenta na šest procent.

Mírným překvapením však byla silnější meziměsíční jádrová inflace (0,5 % oproti očekávaným 0,4 %), která byla vyšší i při srovnání s předchozí hodnotou z ledna. To jen dokládá, že tlaky na růst spotřebitelských cen zůstávají v USA nadále robustní a souvisí především s růstem nájemného (jak skutečně placeného, tak i imputovaného) a cen služeb.

Právě tyto složky jsou spjaty s tamní stále relativně silnou domácí poptávkou a napjatým trhem práce. Americké maloobchodní tržby po výrazném lednovém růstu o 3,2 procenta meziměsíčně, v únoru mírně klesly o 0,4 procenta, což se očekávalo.

Pozitivní překvapení ale přinesl vývoj tzv. kontrolní skupiny, která nezahrnuje volatilnější prodeje automobilů, pohonných hmot a stavebních materiálů. V rámci této zúžené skupiny vzrostly maloobchodní tržby meziměsíčně o 0,5 procenta, zatímco se očekával pokles o 0,3 procenta (z +1,7 % na +2,3 % m/m byl navíc revidován růst za leden).

Optikou makroekonomických dat tudíž tlak na pokračující zvyšování úrokových sazeb Fedu neustává. I v případě Fedu však finanční trh významně revidoval sázky na další zvyšování úrokových sazeb a stejně jako u ECB již plně zaceňuje pouze jedno jediné zvýšení.

Hlavní devizový kurz eura k americkému dolaru po veletočích uzavírá týden zhruba beze změny. Zatímco v první polovině týdne dolar pod tíhou negativních zpráv z amerického bankovního sektoru oslaboval, po částečném uklidnění situace v druhé půlce týdne své ztráty zkorigoval. Pásmo kurzových fluktuací však sahalo od 1,052 po 1,076 USD/EUR.

Negativní sentiment a vyšší averze k riziku neprospívaly ani měnám středoevropského regionu. Nejhůře dopadl maďarský forint, který oproti euru během týdne ztratil zhruba čtyři procenta. Následovala česká koruna, která oslabila o přibližně jedno procento k hladině 24 CZK/EUR. Naopak polský zlotý odepsal pouze 0,3 procenta.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB