„Dexamethazon má indikaci u středně těžkého a těžkého průběhu covid-19 (nutnost hospitalizace, oxygenoterapie a podobně). Zde pravděpodobně snižuje mortalitu. Taktéž je možné jej použít u léčby postcovid plicního postižení,“ potvrdil FAEI.cz primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním MUDr. Milan Sova.
Ambulantní specialista ORL Petr Janoušek očekává, že po odeznění akutního průběhu pandemie zaplní ambulance vlna postcovidových pacientů. Tedy těch, kteří budou mít nějaké následky po prodělaném onemocnění, nejčastěji s dýchacím, kardiovaskulárním a nervovým systémem. „Už dnes k nám chodí více pacientů, kteří covid prodělali a stěžují si na pískání v uších (tinnitus), mají nespecifické poruchy rovnováhy, poruchy chuti a čichu a samozřejmě problémy s dýchacími cestami,“ říká Janoušek.
„Dexamethazon je lék ze skupiny kortikoidů, které mohou u některých pacientů průběh zlepšit, neboť zmírňují tuto přehnanou zánětlivou reakci. Nicméně je nelze nasadit plošně ani preventivně, protože mohou zase imunitu pacienta vypnout (snížit) až příliš a v nesprávnou dobu,“ vysvětluje ambulantní specialista ORL (ušní-nosní-krční) Petr Janoušek, který se stará o pražské a středočeské pacienty.
Covid-19 přirovnává ke kočce s deseti životy, která je nevypočitatelná, mění se a různě se chová v čase – a není na něj plošný recept.
Vzala si koňský lék proti červům a bylo jí hej
Velký rozruch způsobil Ivermectin, čtyřicet let používaný lék na odčervení. Například novinky.cz přinesly výpověď slovenské občanky, která tvrdí, že se tímto přípravkem – používaným mimo jiné veterináři – snadno bez nějakých vedlejších příznaků dostala z nemoci dřív, než by musela být hospitalizována. Tubu s lékem pro až čtyři lidi, jak dodává její manžel-lékař, pořídili za patnáct eur.
„Ivermectin nemá klinická data, která by podle medicíny založené na důkazech prokázala jeho efektivitu. V odborné literatuře existuje minimum prací, které by se efektem Ivermectin u covid-19 zabývaly. Dle některých malých souborů by Ivermectin mohl mít efekt in vitro, tedy studovalo se na tkáňových kulturách. U lidí je dat ještě méně,“ uvádí primář Sova.
Podle něho v tzv. databázi pubmed existuje pouze jedna publikace z Bangladéše, kde Ivermectin na minimálním souboru pacientů pouze snížil dobu vylučování viru. „Mortalita a další parametry vůbec hodnoceny nebyly. Dokud nebudou provedeny rozsáhlejší studie, mírnil bych očekávání,“ míní Sova.
Placebo efekt? Kdo ví…
Na otázku, co ale říct na to, že se objevují svědectví, že Ivermectin zabírá, naznačuje, že u pacientů s lehkým průběhem je to vlastně vedlejší.
„Nemáme data, která by podporovala jeho efektivitu. Všeobecně u pacientů s lehkým průběhem není nutné terapeuticky zasahovat jinak než symptomaticky (antipyretika a podobně). Zde nepředpokládám, že se zásadně léčba v budoucnu změní,“ zdůraznil Sova.
Doktor Janoušek připomíná, že nyní tolik diskutovaný lék Ivermectin je primárně k léčbě parazitů, červů, a není zatím nijak dostatečně vědecky doloženo, že by sekundárně mohl pomáhat proti covidu. Při otázkách na tento lék krčí rameny s tím, že opřít se o tvrzení několika lidí je stále málo k tomu, aby se sekundární účinky tohoto léku na covid daly brát vážně. I když, jak dodává, vyloučit to také nejde.
Objevily se i spekulace o účincích prostředku Kolchicin. „Tak to je původem jedovatý alkaloid, který působí jako cytostatikum a používá se také k léčbě dny. Že by mohl být účinný i na covid, ale není, stejně jako u Ivermectinu, zatím dostatečně vědecky podloženo, “ uvedl Janoušek.
I laika ovšem napadá, zda pacientům s lehčím průběhem mohou ulevovat běžné léky pro astmatiky a alergiky, to znamená snižovat otoky sliznic.
„Tyto léky mají efekt u pacientů, u kterých je zároveň přítomno astma, bronchitida nebo chronická obstrukční plicní nemoc. Všeobecně u pacientů s lehkým průběhem je základem terapie klid na lůžku stejně jako u všech ostatních virových respiračních onemocnění,“ reagoval primář Sova.
