Trpíte alergií? Neléčená může vést k invaliditě

Rozhovor
Náhlá reakce organismu na alergický podnět může ohrozit člověka na životě, neléčená alergie vede k invaliditě a k omezením v běžném životě. „Jednoznačný postup, o kterém bychom mohli říci, že vede k vyléčení alergie, jako třeba vyléčení angíny antibiotiky, zatím neexistuje,“ říká v rozhovoru pro FAEI.cz prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.
Prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol. Foto: Archív

Jsou nějaké statistiky, jak jsou na tom Češi ve srovnání s Evropou s alergiemi? Na které alergie nejčastěji trpíme?
V evropských vyspělých státech je prevalence alergických chorob přibližně stejná. Údaje o jednotlivých druzích alergických chorob vycházejí spíš z jednotlivých národních epidemiologických studií, protože vykazování diagnóz v systému zdravotnických statistik (u nás např. údaje z ÚZISU – pozn. red.) není jednotné a ani není jednoduché – alergik totiž může být veden pod diagnózou alergické rýmy, astmatu, atopické dermatitidy, přičemž často mívá všechny tyto projevy.
Jak u nás, tak v Evropě, se výskyt alergických chorob také liší v závislosti na věku – děti mívají nejčastěji atopický ekzém spojený s potravinovou alergií, u adolescentů převažují projevy alergické rýmy, mezi dospělými je zase více astmatiků. Do toho mohou být i jednotlivé projevy alergie na léky, na hmyzí bodnutí, zvířecí srst, různé zkřížené formy alergií atd. Spektrum alergických projevů je totiž velmi pestré. Tzv. Bílá kniha o alergiích, kterou vydává Světová organizace alergií, uvádí, že přibližně 40 % populace trpí nějakou formou alergie.

Kam až může neléčená, resp. „nepodchycená“ alergie dospět?
Alergický zánět je třeba potlačit, protože neléčená alergie zvyšuje vnímavost k infekcím a chronický zánět může ve svém důsledku poškodit cílové tkáně, např. plíce při astmatu, do nevratných změn. Také známe tzv. alergický pochod: Dítě začíná jako ekzematik na základě potravinové alergie, v dospívání se přidá alergická rýma na inhalační alergeny, jako jsou např. pyly trav, a vše může vyústit do astmatu. Na všech úrovních se snažíme režimovými a farmakologickými intervencemi tento pochod podchytit, aby nedošlo k nevratným změnám.

PSALI JSME:
Chaty a chalupy jsou pro alergiky očistcem

Jaký druh alergie se dá označit za nejrizikovější a za největší zátěž pro naše tělo?
Z hlediska závažnosti jsou nejnebezpečnější tzv. anafylaxe, tj. náhlá celková reakce organismu na alergický podnět. Může to být po některých potravinách (burské oříšky, kořenová zelenina, ryby…), po hmyzím bodnutí nebo po lécích, např. po penicilinu. Jsou to stavy, kdy pacient může být ohrožen na životě.
Ale zátěž mohou představovat i méně nebezpečné alergické choroby, třeba chronické alergické astma nebo těžké formy atopické dermatitidy, protože jde o chronická onemocnění, která – zvlášť pokud nejsou důsledně léčena – mohou ve svých důsledcích pacienta invalidizovat nebo přinejmenším omezovat v běžném životě.

Vyhýbat se alergickým podnětům zřejmě nestačí. Jak probíhá léčba alergie?
Základem léčby je opravdu tzv. eliminace, tj. pokud to jde, vyhnout se alergickému podnětu. To lze ale pouze v případě, že se nám podaří identifikovat vyvolávající příčinu. Je-li člověk alergický na morče, je nejjednodušší nemít ho v bytě. Ale takovýchto případů je málo.

PSALI JSME:
Atopická dermatitida není pouhá vyrážka

Pokud je totiž člověk atopik, tedy má sklon k alergiím, pak má sklon k více typům alergií, nebo se příčinný alergen může vyskytovat v různých zdrojích, nejčastější je tzv. zkřížená alergie na pyl břízy, oříšky a jablka, anebo se alergen vyskytuje všude (např. roztoči, některé plísně atd.).
Kromě vyhýbání se známým podnětům je léčba alergie většinou spojená s farmakoterapií, tedy užíváním léků. Většinou jde o léky symptomatické, které neléčí podstatu choroby, ale její příznaky. V léčbě alergií hrají prim tzv. antihistaminika a kortikosteroidy v různých formách, u těžších případů i novější biologická léčiva. Všechny tyto léky působí proti zánětu, vyvolanému expozicí alergenu.
I symptomatická léčba je velmi důležitá, protože potlačení alergického zánětu např. antihistaminiky sníží vnímavost sliznic k infekcím, užívání inhalačních kortikosteroidů u astmatu je také prevencí případných infekcí, které by neléčeného astmatika ohrožovaly, nebo nevratných změn plicní tkáně, ke kterým neléčený astmatik dospěje.
Příčinnou, neboli kauzální léčbou, je tzv. alergenová imunoterapie, tj. podávání příčinného alergenu ve zvyšujících se dávkách, které má za úkol navodit toleranci k danému podnětu. Je úspěšná zejména u některých forem alergické rýmy. I zde je základem adekvátní diagnostika a odhalení příčinného alergenu.

PSALI JSME:
Alergie trápí každého třetího Čecha. Je to daň za vyšší kvalitu života?

Dá se alergie úspěšně vyléčit, nebo je to stále hudba budoucnosti?
Některé formy alergií přejdou samy, někdy se dají „vyléčit“ důsledným vyhýbáním se vyvolávajícímu alergenu, jindy tomu napomůžeme alergenovou imunoterapií. Jednoznačný postup, o kterém bychom mohli říci, že vede k vyléčení alergie, jako třeba vyléčení angíny antibiotiky, zatím neexistuje. Komplexem režimových a farmakologických opatření ale můžeme dosáhnout toho, že pacient nemá prakticky příznaky a může žít normálním životem.

Může některá z alergií zhoršovat průběh onemocnění Covid-19?
To je velmi aktuální otázka a naše odborná společnost vydala pro lékaře v terénu a pacienty doporučení, jehož podstatou je, že se v žádném případě nemá přerušovat zavedená léčba, zejména např. u astmatu, protože, jak už jsem zmínila výše, neléčený alergický zánět zvyšuje náchylnost sliznic k infekcím.
Pacient-astmatik, pokud má normální plicní funkce a užívá inhalační kortikosteroidy, není ve zvýšeném riziku infekce ve srovnání se zdravou populací. Těžké formy astmatu nebo neléčení pacienti se zhoršenou funkcí plic patří mezi rizikové z hlediska možných plicních komplikací této respirační infekce, zejména pokud mají ještě další choroby.

PSALI JSME:
Na vlastní kůži: Jak jsem se testovala na koronavirus

×
  1. Léky alergii jenom potlačují (jak praví i paní doktorka), ale neléčí příčinu onemocnění jako takovou. Takže to není řešení. A vedlejší účinky léků může způsobovat další alergie na další věci…a tak dokola. Pharmako-řešení není řešení.

  2. Na invaliditu nepotřebuji alergii,stačilo,před 40-ti lety potěšit posudkovýho doktora a hned byl důchodek !

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Trh práce: O výši mzdy rozhodují opět zaměstnavatelé

Průzkum
Po dlouhém období konjunktury dochází k zastavení růstu mezd. Výši finančního ohodnocení stejně jako případných benefitů navíc již nediktují zaměstnanci, ale rozhodují o nich opět zaměstnavatelé. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech a třinácti regionech České republiky.
Rolovat nahoru