Na výrobě dvaaosmdesát metrů dlouhé a stejně široké tramvajové křižovatky pracovali prostějovští zaměstnanci více než půl roku. Poslední díl mohutného dvoukolejného čtyřúhelníku za téměř dva miliony eur firma odeslala do Brém na sklonku roku.
„Jde o další významnou objednávku z Německa. Naše výrobky dodáváme do řady německých měst, jako jsou Berlín, Kassel, Krefeld, Kolín nad Rýnem, Norimberk, Düsseldorf, Duisburg, Essen, Chotěbuz, Chemnitz a další,“ řekl Marek Smolka, generální ředitel prostějovské DT – Výhybkárny a strojírny.
Dodal, že v případě obří zakázky pro Brémy jde o složitou konstrukci obsahující různé kombinace výměn, výhybek a křižovatek. Nové zařízení bude instalováno na křížení ulic Bennigsenstrasse a Hastedter Heerstrasse, kde nahradí současný triangl, už na jaře. Pomůže to k rozšíření tramvajové sítě ve městě.
„Myslím, že málokdo z obyvatel nebo návštěvníků tohoto krásného historického města si uvědomí, že jede po kolejích z moravského Prostějova. Jsme na to patřičně hrdí,“ poznamenal Smolka. Součástí projektu jsou nejen běžné oblouky, ale také čtyři atypické třícestné výměnové části, osm standardních výměn, čtyři rozřazovací výměny a čtyřnásobné křížení uprostřed.
Milimetrová přesnost
Jednotlivé části křižovatky se s přesností na milimetry sestaví a svaří přímo v jedné z montážních hal v Prostějově. Pak se jako nadměrný náklad přepraví na místo a spojí dohromady. Celá křižovatka váží 162 tun. Pro lepší představu: Tanky Leopard 2, které si aktuálně pořizuje česká armáda, mají hmotnost více než 60 tun, takže křižovatka váží jako dva a půl tanku.
Brémy mají hustou tramvajovou síť a rozhodly se z ní udělat rychlou a moderní páteřní kolejovou dopravu pro město a jeho blízké okolí. „Významně se na tom podílíme i my. Od roku 2015 do současnosti jsme dodali dopravnímu podniku v Brémách žlábkové kolejové konstrukce už na devět různých projektů,“ sdělil Marek Smolka.
Právě ukončenou zakázku získala společnost DT – Výhybkárny a strojírny na konci loňského roku a pracovala na ní od května do listopadu. „Tomu předcházelo několikaměsíční zpracování v konstrukci a technologii. Těší nás, že příští rok na tento úspěch navážeme výrobou dvoukolejného tramvajového trianglu v hodnotě téměř 700 tisíc eur,“ dodal Smolka.
Prostějovská firma pracuje také na významných tuzemských zakázkách. V září například představila první výhybku pro vysokorychlostní železnice s rychlostí průjezdu až 350 kilometrů v hodině do odbočného směru. Výhybka je výsledkem vlastního vývoje podniku.
„Český železniční průmysl neustále navyšuje podíl na dodávkách pro vysokorychlostní železnice. Jde o sofistikované produkty s vysokou přidanou hodnotou, které dnes vyhledávají zákazníci na nejnáročnějších trzích po celém světě. Špičkovu úroveň produktů dokládá i výhybka pro vysokorychlostní tratě od společnosti DT – Výhybkárna a strojírna,“ řekla Marie Vopálenská, generální ředitelka Asociace podniků železničního průmyslu ČR (ACRI).
Nová tramvaj přes Václavák
A rozšiřuje se také tuzemská tramvajová síť. Jednou z nejvýznamnějších staveb je nová tramvajová trať přes Václavské náměstí, s jejíž stavbou se začalo na konci června.
Více než půl kilometru dlouhá trať propojí současné vedení v Jindřišské a Vodičkově ulici s kolejemi u budovy Národního muzea, které zde byly položeny už v roce 2018 při generální opravě historické budovy Národního muzea a jeho okolí. Celý projekt vyjde na více než 1,2 miliardy korun.
Na koleje u Národního muzea naváže výstavba další tramvajové tratě, které se napojí na současné linky ve Vinohradské a Škrétově ulici. Obě stavby by měly být zprovozněny v roce 2027.
Součástí celé investice je přestavba horní části Václavského náměstí od současné tramvajové tratě Vodičkova – Jindřišská až po magistrálu a v celé šíři od obrubníku chodníku na jednom okraji náměstí po obrubník na straně druhé.
„Václavské náměstí – a zvláště jeho horní část – revitalizaci potřebuje, aby mohlo plnit funkci moderního centra moderní evropské metropole. Je tedy dobře, že kromě stavby nové tramvajové tratě dojde i k budování nových odvodňovacích systémů, bezpečnostních prvků či zelených ploch,“ řekl pražský primátor Bohuslav Svoboda.