Upracovávají se Češi k smrti?

Názor
Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat, pozn. aut.). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný. 
Češi v průměru stráví prací 36 let svého života, více než většina obyvatel EU, zároveň se Češi dožívají nižšího věku, než většina obyvatel EU. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zmíněný údaj 36 let platí pro rok 2020. Už v roce 2018 překročila průměrná délka pracovního života v Česku průměrnou délku pracovního života v celé EU. V EU jako celku měl loni patnáctiletý člověk před sebou v průměru 35,7 roku pracovního života. Důvodem „předehnání“ EU je zejména probíhající prodlužování věku odchodu do starobního důchodu v ČR.

Zároveň platí, že Češi vykazují naději dožití při narození než v průměru obyvatelé EU. Podle nejnovějších dat Eurostatu, těch za rok 2019, se Češi dožívají v průměru 79,3 roku, zatímco obyvatelé EU 81,3 roku. Bohužel, Češi pracují déle než lidé v EU i přesto, že mají kratší život. Nelze však říci, že by se jen upracovávali k smrti.

V některých případech ale tomu tak je. Výrazné zastoupení fyzicky i jinak náročné průmyslové výroby, které je v Česku vyšší než v drtivé většině zbytku EU, jistě k prodloužení naděje dožití příliš nepřispívá. Česko je prakticky nejprůmyslovější zemí EU. Svoji roli ale hraje také například špatná životospráva Čechů, holdování alkoholu, přemíra obezity ve společnosti či podceňování zdravotní prevence.

Pandemie způsobila pokles délky pracovního života. V ČR klesla poprvé od roku 2008, z 36,3 roku v roce 2019 na zmíněných 36 let, v EU jako celku klesla poprvé od roku 2000, z 35,9 na 35,7 roku. Jedním z důvodů je to, že někteří nezaměstnaní lidé – či třeba OSVČ, které pozastavily nebo ukončily své podnikání – prostě vzdali hledání práce, protože šance na nalezení vhodné nové práce měli za mizivé.

PSALI JSME:
Dnešní patnáctiletí mají před sebou 36 let pracovního života

Takže se jim pandemické měsíce vůbec nezapočítávají do pracovního života. Další se uchýlili třeba do šedé zóny, takže sice vydělávají, ale oficiálně nejsou ani zaměstnáni, ani se neřadí mezi nezaměstnané.

Nyní čeští muži odchází do penze při završení věku 63 let a osmi měsíců, stejně jako ženy, pokud nemají dítě. Pokud dítě mají, tak dříve – například matka tří dětí jde do důchodu v 60 letech. Věk odchodu do důchodu se v ČR v současnosti každoročně prodlužuje, ale při dosažení úrovně 65 let toto prodlužování skončí.

Někdejší Sobotkova vláda totiž rozhodla o takzvaném zastropování věku odchodu do důchodu právě na úrovni 65 let. Současná vláda předloni rozhodla, že tuto úroveň ponechá jako strop nadále, minimálně do roku 2024, kdy proběhne další pravidelné pětileté přehodnocení smysluplnosti úrovně zastropování. Lze předpokládat, že i v příštích několika letech bude průměrná délka pracovního života v ČR převyšovat úroveň platnou pro celou EU.

Těžko ale dosáhne délky pracovního života v Nizozemsku, Švédsku, nebo dokonce Švýcarsku, kde činí 41, resp. 42 let, resp. 42,5 roku. Nejkratší pracovní život před sebou v EU mají naopak patnáctiletí Italové, v průměru pouze 31,2 roku.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Zavřít reklamu ×
  1. Uz ted mam i s vojnou zapocitano 33 let,je me 53 a do duchodu mam jit v 65 plus minus,secteno budu met od pracovano zhruba 45 let,tak a ted me reknete kde je spravedlnost,nechaji nas udrit k smrti

    • Problém je struktura ekonomiky. Montovny a jednostranné zaměření průmyslu na oblasti z nízkou přidanou hodnotou. Z toho plynou nízší mzdy a nižší příjem státu,nižší spotřeba. Růst životních nákladů kopíruje růst mezd a je nemožné naspořit peníze pro dřívější odchod z práce. Politickým a ekonomickým elitám to vyhovuje. Bohužel stejný trend nastává i ve starých zemích EU,jen se díky ekonomickému náskoku projevuje pozvolna a i tam přibývá lidí ,kterým příjem stačí od výplaty k výplatě. Společným problémem EU je příliv levných peněz od ECB a národních bank a zároveň skupování národních dluhopisů,to znehodnocuje úspory a neumožňuje rozumné spoření a zároveň umožňuje těm ,kteří mohou tyto peníze využívat bohatnout.

  2. Státní dluh brzo bude jen vzpomínka! Po výpadku výběru daní z benzínu a nafty(pohon elektro) a stále větší robotizaci(mnoho nezaměstnaných) bude výběr státu žalostný a bude stačit pouze na státní zaměstnace teda jejich platy.Tohle už každý trochu chytrý člověk musí vědět a tak se do reformy důchodů nikdo nežene…..

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.