Důvodem je nerovnoměrný charakter poptávky, z které prozatím více těží sektor služeb. K tomu přispívá skutečnost, že průmyslové zboží je zpravidla dražšího charakteru, a to i v důsledku vyšších cen energií. Trend postupně rostoucího spotřebitelského sentimentu přitom podle ukazatele od Evropské komise v květnu pokračoval.
Významný vliv na to má obnovený růst reálných příjmů evropských domácností. Růst nominálních mezd v prvním čtvrtletí letošního roku podle průzkumu Evropské centrální banky (ECB) o výsledku mzdových vyjednání v jednotlivých státech eurozóny dosáhl 4,7 procenta meziročně a zrychlil tak z 4,5 procenta dosažených v posledním čtvrtletí loňského roku.
ECB přitom naopak očekávala jeho zpomalení. Podle dosavadních vyjádření centrálních bankéřů se zdá, že k prvnímu snížení úrokových sazeb ECB letos v červnu přesto dojde. Vývoj v dalších měsících je však nejistý a bude záviset na nově příchozích datech. Finanční trh červnovému snížení sazeb aktuálně přisuzuje zhruba 90% šanci, do konce roku však plně zaceňuje pouze dvojí snížení.
V USA byl zveřejněn zápis z posledního zasedání Fedu (centrální banka USA). V něm někteří představitelé FOMC (Federální výbor pro otevřený trh) vyjádřili obavy, zdali je měnová politika dostatečně přísná. Vlivem dosud odolné americké inflace se centrální bankéři shodují v tom, že snížení úrokových sazeb přijde pravděpodobně později, než se původně domnívali.
Tedy až ve chvíli, kdy budou k dispozici jednoznačné signály, že inflace udržitelným způsobem míří ke dvouprocentnímu cíli. Finanční trh nyní zaceňuje první snížení sazeb Fedu až v prosinci, zatímco před týdnem tuto událost očekával o měsíc dříve. Americký dolar na výše zmíněný vývoj reagoval mírným posílením a za celý týden oproti euru zpevnil o zhruba 0,3 % k hladině 1,084 USD/EUR.
Ve středoevropském regionu po celý týden převládal klidný charakter obchodování bez významnějších kurzových výkyvů. Zveřejněná makroekonomická data nepatřila k těm nejdůležitějším. V tuzemsku byl zveřejněn dubnový vývoj cen průmyslových výrobců a květnový konjunkturální průzkum.
Prvně zmíněný ukázal na pokračující umírněnou dynamiku výrobních cen, která se ve většině sektorů v meziročním vyjádření drží pod cílem centrální banky. Naopak růst cen tržních služeb pro podniky inflační cíl ČNB (Česká národní banka) nadále významně převyšoval. Situace je tak podobná, jako v případě spotřebitelských cen.
Důvěra v tuzemskou ekonomiku zklamala, když došlo k jejímu nepatrnému snížení. To se týkalo spotřebitelů i podnikatelů. Především v případě spotřebitelů je ale situace stále poměrně příznivá, když navzdory meziměsíčnímu poklesu byla jejich důvěra nejvyšší od října 2021. Na kurz koruny ale zveřejněná data významný vliv neměla, a ten tak v mezitýdenním srovnání zůstal v podstatě beze změny a pohyboval se mírně nad 24,70 CZK/EUR.
V Maďarsku zasedala centrální banka, která v souladu s očekáváními snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů. V Polsku pak pozitivně překvapil dubnový výsledek průmyslové produkce, která po sezonním očištění meziměsíčně vzrostla o výrazných sedm procent a korigovala tak březnový pokles. Kurz maďarského forintu a polského zlotého v průběhu týdne mírně oslaboval vlivem posilujícího dolaru.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
