Utonutí je každoročně příčinou zhruba 0,2 % všech úmrtí. Nejkritičtějším obdobím bývají letní prázdniny, při nichž se utopí desítky lidí. Příčinami smrti mohou být jak přecenění sil a plaveckých schopností, tak i vyčerpání, nehoda při potápění, infarkt ve vodě, epileptický záchvat či srdeční zástava vlivem rychlého ochlazení těla. Média ale často informace směšují a nerozlišují suché, bez přítomnosti vody v plicích, a sekundární tonutí, které se může objevit i po několika dnech.
„Nejčastější příčinou utopení byl pád do rybníka, jezera nebo řeky. Tímto způsobem zemřela skoro třetina osob. V bazénu nebo ve vaně přišlo o život deset procent utonulých,“ říká Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ a dodává: „U většiny těchto úmrtí není určen přesný způsob utonutí.“
Suché utonutí
Utopit se ale můžeme i tzv. na sucho. Při suchém tonutí se do plic dostane jen velmi málo vody, která podráždí hlasivkové štěrbiny a tím dojde ke křeči hrdla (laryngospasmu). Křeč sice zabrání vodě, aby vnikla do plic, současně ale také uzavře dýchací cesty. Tonoucí se začne dusit, aniž by se do plic dostala jakákoliv voda. Hlavním problémem tak není voda, ale nedostatek kyslíku.
K neštěstí dokonce stačí pouhé ponoření hlavy pod vodu. Člověk se může v krajním případě dostat do bezvědomí a zůstat ležet na hladině. Měli bychom tedy zavčas zpozornět a tonoucího z vody vytáhnout.
Smrt po hodinách
I když lidé během léta častěji umírají na mrtvice, srdeční zástavu, otravy nebo vlivem autohavárií, neměli bychom tonutí, které pro plavce nakonec dopadlo dobře, přecházet bez povšimnutí. Odhaduje se, že pro každé smrtelné utonutí u dětí existuje zhruba pět případů, při nichž plaváček přežije. S utopením a přežitím je to totiž stejné, jako když člověk dostane srdeční zástavu nebo je účastníkem autohavárie a přežije.
Zachráněný tonoucí ale nemá ještě vyhráno. Následky topení se totiž mohou projevit až několik hodin, nebo dokonce i po několika dnech od incidentu. Jde o často podceňované sekundární tonutí. Věnujte zvýšenou pozornost příznakům, jako jsou kašel, pěna v ústech či v nose, zmatenost a nestandardní chování, které ani po několika hodinách nepřecházejí. Pacient může mít problémy s dýcháním, je dezorientovaný a mohou mu promodrávat sliznice. Za zhoršením počátečních symptomů mohou stát rovněž zánět a infekce v plicích.
Ke každému tonutí raději volejte lékařskou pomoc. Nevšímavost či podcenění příznaků totiž může stát život.
