Nárůst míry nezaměstnanosti mezi červnem a červencem je ale běžným jevem tuzemského trhu práce. Od roku 2005 k němu dochází každoročně, s výjimkou jediného roku, 2014, kdy červencová míra nezaměstnanosti setrvala na úrovni červnové.
Důvody letošního červencového nárůstu jsou rovněž „tradiční“. Jde o přechod části zaměstnanců ze školství na pracovní úřady, o nižší nábor zaměstnanců kvůli celozávodním dovoleným a částečně také o příchod čerstvých absolventů na pracovní trh. Rozhodně zatím z nárůstu míry nezaměstnanosti nelze usuzovat na zhoršování situace na trhu práce, k tomu dojde až příští rok, vlivem zhoršování mezinárodní ekonomické situace.
Naopak, příznivé je v ČR to, že počet volných pracovních míst, ke konci července jich bylo 346 563, se po červnovém propadu opět zvýšil, a překonal tak dosavadní květnový rekord, byť pouze jedenáct evidovaných volných pracovních pozic. To svědčí o tom, že trh práce v ČR stále zůstává nadmíru utažený, což představuje tlak na citelný růst mezd.
Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti hodnotu 2,8 procenta. Česká republika v mezinárodním srovnání letos podle všeho vykáže nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi země EU, ale také mezi zeměmi OECD. V letošním prvním pololetí vykázala citelně nižší míru nezaměstnanosti i než Japonsko a Island, což jsou v daném ohledu největší konkurenti uplynulých let. I takové Německo má o více než procentní bod vyšší míru nezaměstnanosti než ČR.
Kromě Karviné a Ostravy-města vykazovaly v červenci všechny okresy ČR nižší míru nezaměstnanosti než pět procent, což je mezinárodně nebývalý stav a stav nevídaný od 90. let, kdy ovšem ekonomika procházela transformačním procesem a loučila se s dobou příživnictví a povinného zaměstnání.
I na takovém Mostecku, v minulosti poměrně těžce zkoušeném okrese, je v současnosti nižší míra nezaměstnanosti, než ve světově nejvyspělejších a vysoce úspěšných ekonomikách typu Dánska nebo Lucemburska.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
