O tom, jak byla káva objevena, existuje několik legend. Nám v redakci přijde jako poměrně věrohodná ta o etiopském pasáčkovi koz, jemuž se jedna koza zaběhla. Našel ji u zvláštního keře, jehož plody okusovala. Pasáček plody přinesl do své osady, ale místní šaman hodil plody do ohně, odkud se zanedlouho začala linout bohulibá vůně.
Podle historiků byli prý prvnímu konzumenty kávy domorodci z etiopského kmene Oromo, kteří podobně jako další africké kmeny si ze zrnek kávy a tuku dělali kuličky, které následně žvýkali. První historicky doložené pití kávy údajně pochází z doby kolem 10. století z Persie.
Slovo „káva“ údajně vzniklo s odkazem na region Kaffa v západní Etiopii, kde se káva pěstovala, jiné teorie hledají kořeny slova v arabském „gahwat al-bünn“, v doslovném překladu „víno z bobulí“. V někdejší Osmanské říši, kudy se káva dostala z Arábie do Evropy, se nápoji říká „kahve“.
Káva na cestě do Cařihradu
Prvními Čechy, kteří podle historických záznamů ochutnali kávu, byli Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, a to na konci 16. století během cesty do Cařihradu. Z téhož období pocházejí i zrnka kávy, které archeologové v roce 2011 objevili v klenebním zásypu Pražského hradu. Nedá se proto vyloučit, že si na hořkém nápoji pochutnával už Rudolf II.
Když byli o sto let později poraženi Turci při obléhání Vídně, káva byla součástí válečné kořisti a začala se rozšiřovat. Kvůli své vysoké ceně ale byla dlouho pouze výsadou bohaté vrstvy měšťanů, kteří ji popíjeli v lékárnách, neboť nápoj byl pro svou hořkou chuť považován za žaludeční lék.
Další více než století trvalo, než se káva dostala i k širším vrstvám. První kavárnu na našem území otevřel v Brně v roce 1702 Turek Ahmed, první pražskou kavárnu (U Zlatého hada) založil v roce 1714 Arab Gorgos Hatalah il Demški, mezi Pražany známý jako Jiří Deodatus.
Až 400 šálků ročně
A jak jsme na tom s kávou dnes? Průměrný Čech si, tvrdí průzkumy, vychutná až 400 šálků nápoje ročně. Podle údajů společnosti Nestlé se v České republice denně vypijí tři miliony šálků rozpustné kávy Nescafé. V gastro provozech nebo kancelářských řešeních se podle výroční zprávy jednoho z předních prodejců kávy, společnosti Jacobs Douwe Egberts, dařilo značkám Piazza d’Oro, Douwe Egberts, Jacobs a Cafitesse.
Spotřeba zrnkové kávy v ČR se podle údajů Českého statistického úřadu pohybuje kolem dvou kilogramů na hlavu a rok. Předním hráčem na tomto poli je v tuzemsku německé Tchibo, které u nás působí od roku 1991. V Jihlavě původně fungoval i závod Tchiba na pražení kávy, asi přes desetiletím tu však výroba byla ukončena.
A naše srovnání se světem? Světovými rekordmany v pití kávy jsou Finové s dvanácti kilogramy za rok. Přes deset kilo kávy ročně zkonzumují také Švédové, Islanďané a Norové. Zřejmě to bude mít co do činění s dlouhými zimními večery, podobně jako v New Yorku – městu, které „nikdy nespí“ a kde je kavárna na každém rohu. Newyorčané prý vypijí až sedmkrát více kávy než kdekoli jinde v USA.
Lógr končí v popelnicích
Celý tuzemský trh s kávou představuje podle odborníků asi 30 miliard korun ročně. Podle aktuálních údajů společnosti Storyous, která zpracovala data z více než 2600 podniků (firma zpracovává deset procent obratu v českém gastru – pozn. red.), si kávu lidé nejčastěji objednávají mezi polednem a druhou hodinou odpolední.
Průměrná cena za šálek espressa je podle Storyous v českých restauracích a kavárnách je 41 korun. Nejdražší je v Praze (o sedm korun více), nejlacinější naopak v Plzni (32 Kč). Cappuccino stojí ještě o desetikorunu více.
Pozoruhodné údaje vyplynuly z letošní analýzy Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Průměrná kavárna v Praze vyprodukuje ročně v průměru dvě tuny lógru a vyhodí 144 kilogramů mléčných kartonů. Lógr často končí v popelnicích, i když je možné jej dál využít, například jako hnojivo, na výrobu biopaliva, bioplastu nebo jako příměs k výrobě podrážek bot a šperků.
