A to přitom téměř žádná z těchto vyhlídek nepředpokládala další vlny koronaviru. Ty z pandemického pohledu dorazily s ještě větší razancí měřeno počtem nakažených či mrtvých, nejvýznamnější ekonomické škody ale napáchla vlna první. Celkově podle nás vloni ekonomika klesla zhruba o 7,5 procenta.
Zatímco vloni na jaře vláda svou rychlou reakcí pandemii téměř zastavila, podzimní a aktuální vlna nás z pohledu počtu nakažených a mrtvých na jednoho obyvatele řadí k nejvíce postiženým státům na světě. Ekonomický dopad ale již není tak dramatický, jako na jaře.
Česká ekonomika a zejména průmyslový a exportní sektor opět ukázaly svou pružnost rychle reagovat na nastalou situaci.
První vlna pro ně byl a překvapením, na další již byly průmyslníci připravení díky své vlastní aktivitě, ale i kvůli tomu, že se jí nedotkly vládní restrikce, hranice zůstaly otevřené a vnější poptávka sílila, což ale neplatí pro sektor služeb, zejména těch spojených s turismem.
Finanční trhy obvykle s předstihem indikují budoucí stav reálné ekonomiky. Rostoucí akciové trhy, zvyšující se tržní úrokové sazby i posilující koruna – to jsou indikátory důvěry investorů, že letos již tuzemské hospodářství klesat nebude, ba naopak.
Cestě vzhůru bude pomáhat nejenom vakcína, ale i nízký statistický základ po propadu loňského roku. I tak ale bude trvat další dva roky, než se v objemu produkce vrátíme nad předpandemickou úroveň.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
