Co se týče sféry veřejné, v níž jsou platy hrazeny nikoli ze zisku firem či podnikatelů, ale z veřejných rozpočtů, tedy z daní firem a podnikatelů, nárůst byl ještě citelnější. Ve veřejné sféře ČR totiž mezi lety 2016 a 2020 narostly platy nominálně o 46,3 procenta. Rychleji rostly jen ve veřejné sféře Rumunska, Litvy, Bulharska a Maďarska. Za celou EU průměrně přidaly 12,6 procenta.
V Česku tedy růst mezd v soukromé sféře poměrně výrazně, mnohem výrazněji než v EU jako celku, zaostal za růstem platů ve sféře veřejné. Nárůst mezd v soukromé sféře totiž odpovídal pouze 72,4 procenta nárůstu platů ve sféře veřejné. Průměr za celou EU přitom pro tento ukazatel v daném období činil 97,6 procenta.
V pohledu dle jednotlivých profesních skupin (zde) se nejvyššího nárůstu mezd a platů dočkali v uplynulých pěti letech v ČR pracovníci v ubytování a gastronomii (nárůst o 80,6 %), ve zdravotnictví a sociálních službách (o 54,4 %) a ve školství (o 53,9 %).
Nárůst v oboru ubytování a gastronomie souvisí také se zavedením elektronické evidence tržeb koncem roku 2016, která přiměla podnikatele a firmy v daném oboru vyplácet pracovníky „oficiálně“, takže bylo možné dané výdělky lépe statisticky podchytit.
Pracovníci v českém segmentu ubytování a gastronomie si tak polepšili pro daný segment dokonce druhým nevýraznějším tempem v celé EU. Rychleji než českým servírkám, kuchařům či číšníkům a dalším pracovníkům oboru rostly v uplynulých pěti letech mzdy už jen jejich litevským protějškům (zde).
Výrazný nárůst platů ve zdravotnictví a školství pak souvisí s poměrně mohutným přidáváním v těchto oborech v režii státu, který si učitele či sestřičky a další pracovníky daných oborů stanovil za svoji prioritu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
