Václav Berka vstoupil do Síně slávy českého pivovarství a sladařství

Pivo bez pěny a ve špatně umyté sklenici? Ještě v devadesátých letech nic neobvyklého. Václav Berka se rozhodl to změnit a celý svůj život zasvětil zlatavému moku. I proto ho nyní Český svaz pivovarů a sladoven uvedl do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Plzeňský Prazdroj o tom informoval portál Finanční a ekonomické informace (faei.cz) prostřednictvím tiskové zprávy.
Václav Berka byl za své celoživotní úsilí o zlepšení kvality piva uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Foto: Plzeňský Prazdroj
Václav Berka byl za své celoživotní úsilí o zlepšení kvality piva uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Foto: Plzeňský Prazdroj
Ekonom Tomáš Sedláček si letos v dubnu převzal ocenění v pořadí 49. držitele čestného titulu plzeňského pivovaru. Foto: Plzeňský Prazdroj
Herec Ondřej Vetchý se v před deseti lety stal 62. držitelem čestného titulu Honorary Connoisseur. Foto: Plzeňský Prazdroj
Pořadové číslo 37 získal Karel Gott. Foto: Plzeňský Prazdroj
Čestný titul Honorary Connoisseur, který je každoročně udělován osobnosti, která šíří dobré jméno plzeňského piva v Česku i ve světě. Zdeněk Svěrák má v Plzeňském Prazdroji pořadové číslo 36. Foto: Plzeňský Prazdroj
V roce 2005 se Václav Berka z vlastní iniciativy vydal naprosto novým směrem. Věděl, že pivo se ne vždy dostane v prvotřídní formě až ke spotřebitelům. Přesunul se do pozice člověka, který se o pivo stará na jeho cestě do sklenice. Foto: Plzeňský Prazdroj
+3

K práci v plzeňském pivovaru byl Václav Berka doslova předurčen – je třetí generací Berků a společně tak hlídají kvalitu plzeňského piva už téměř 100 let. On sám studoval pivovarnictví nejprve na střední škole a pak i na Vysoké škole chemicko-technologické, kde se věnoval oboru kvasné chemie.

V pivovaru v Plzni pracoval na různých brigádách už od 15 let a tehdy – v roce 1971 – zde také poprvé uvařil plzeňský ležák. Po studiích začínal v pivovaru jako technolog a později se vypracoval až do pozice vrchního sládka.

Stál tak u klíčových inovací, které se zaváděly při vaření, zrání i stáčení piva, ale zároveň vždy prosazoval zachování těch částí výroby, které jsou unikátní a dodnes vytvářejí jedinečný chuťový profil ležáku Pilsner Urquell.

V roce 2005 se ale Václav Berka z vlastní iniciativy vydal naprosto novým směrem. Věděl, že pivo se ne vždy dostane v prvotřídní formě až ke spotřebitelům. Přesunul se do pozice člověka, který se o pivo stará na jeho cestě do sklenice. Založil zcela novou profesní kategorii – tým obchodních sládků.

„Začali jsme školením lidí v Prazdroji, z nichž vznikl nový tým, a jako druhý krok jsme založili soutěž pro hospodské ve správném čepování piva. Začali jsme vzdělávat výčepní a ty nejlepší jsme pak začali využívat jako externí školitele. Také jsme edukovali veřejnost, jak poznat to správně načepované pivo,“ vzpomíná Václav Berka.

Odhaduje, že od roku 2005 se podařilo proškolit minimálně 40 tisíc provozoven a skoro 100 tisíc lidí pracujících v gastronomii, kteří pečují o pivo.

„Díky tomu se nám ve spolupráci s hospodskými daří udržovat a rozvíjet unikátní českou pivní kulturu. Dnes se to může zdát zapomenuto, ale za těch bezmála 20 let šla kvalita čepovaného piva v českých a moravských hospodách prudce nahoru,“ uzavírá Václav Berka.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena