Projednávání zákona o významné tržní síle sice v závěru minulého týdne zůstalo ve stínu téměř sedmihodinové slovní exhibice kolem elektronické evidence tržeb, přesto si však zasluhuje pozornost, protože se může týkat peněženek každého z nás.
Na jedné straně výrobci potravin, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Potravinářská a Agrární komora a vládní koalice (s ministrem financí Andrejem Babišem v pikantní pozici také jednoho z největších producentů potravin). Na straně druhé největší obchodní řetězce, Svaz obchodu a cestovního ruchu a pravicová opozice.
Nejdůležitější částí novely zákona o významné tržní síle, kterou zpracoval antimonopolní úřad, je nové formulování rovných zásad při jednání mezi výrobci potravin a obchodními řetězci. V původním znění zákona z roku 2010 jsou možné varianty uplatňování převahy obchodníků nad výrobci téměř taxativně uvedeny na šesti stránkách příloh. Nynější úprava je vedena spíše v duchu obecné formulace. Od ní si ÚOHS slibuje lepší vymahatelnost, protože podle původní právní úpravy dosud nikdo potrestán nebyl, přestože tlak velkých obchodníků vůči dodavatelům na snižování cen je často kritizován a medializován.
Obchodní řetězce, které již v květnu vyzvaly premiéra Sobotku ke stažení novely zákona a nyní jej chtějí přesvědčit na osobní schůzce, kritizují text novely za její vágnost a obávají se také postihu za zneužití významné tržní síly, který vzrostl na 10 milionů Kč nebo až desetinu čistého ročního obratu. Upozorňují, že hrozba pokuty povede k tomu, že toto riziko promítnou do ceny potravin, případně budou raději jednat se zahraničními dodavateli. Spolu se Svazem obchodu a cestovního ruchu poukazují rovněž na to, že významní výrobci potravin, jako např. Agrofert nebo Prazdroj, jsou naopak oproti řetězcům v pozici silnějšího a mohou si diktovat podmínky, ale novela zákona na tyto situace nemyslí.
Podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana je největší význam novely v tom, že nastaví jasné obchodní podmínky a odpadnou dosud časté tzv. zadní marže, kdy obchodní řetězce požadují po dodavatelích „neoficiální“ poplatky (tzv. zalistování, za umístění na konkrétní místo, za reklamu v letácích, další procenta z prodeje a podobně). Šéf mlékárny Madeta Milan Teplý uvedl jako další kuriózní příklad požadavek obchodního řetězce s německými majiteli, který po dodavatelích mlékárenských výrobků žádal příspěvek na oslavu narozenin prodejen s naznačenou hrozbou, že v případě odmítnutí by mohlo dojít k výběru jiných dodavatelů.
M. Toman nepovažuje za reálné hrozby obchodníků ohledně možného zdražení nebo dovozu zahraničních potravin s tím, že většina řetězců má zahraničního majitele a partnery si už dnes vybírají podle toho, jak je to pro ně výhodné. Jako například při současném nadbytku mléka, kdy jej přednostně dovážejí ze svých zemí. Připomněl rovněž obdobné námitky kolem přijetí samotného zákona o významné tržní síle v roce 2010. Díky němu se však podařilo fakturační lhůty z dřívějších až kolem 120 dní zkrátit na jednotných 30 dní a zlepšila se situace i kolem vracení neprodaného zboží, která poškozovala především pekaře.
Významnou tržní sílu definuje zákon z roku 2010 jako postavení odběratele, které bez důvodu umožňuje vynutit si od dodavatele výhodu, tedy dochází k nerovnováze podmínek smluvních stran (odběratel – dodavatel). Týká se pouze obchodníků, jejichž roční obrat za prodej potravin na území ČR přesáhne 5 mld. Kč ročně. Podle tohoto kritéria dopadá na zahraniční řetězce Kaufland, Ahold, Tesco, Penny, Globus, Lidl, Billa, Makro a jediného domácího prodejce, moravský regionální řetězec Hruška.
Za pět let účinnosti zákona udělil ÚOHS za jeho porušení zatím jen dvě pokuty – řetězcům Globus (7 milionů) a Kaufland (22 milionů), v obou případech za nedodržení lhůty splatnosti faktur. Obě společnosti se odvolaly k soudu, verdikty tedy dosud nejsou pravomocné.