Letos FBI varoval, že zahraniční hackeři a kyberzločinci využívají podvodné domény a e-mailové účty, které lze snadno zaměnit za legitimní webové stránky a e-maily. Útočníci mohou podle úřadu použít k šíření nepravdivých informací např. falešné domény a e-mailové účty. Ale také mohou krást uživatelská jména, hesla, e-mailové adresy a osobní údaje a šířit malware.
A vzniknou tak tzv. bezpečnostní incidenty, podobně jako při minulých volbách. V roce 2016 se např. hackeři napojení na zahraniční subjekty infiltrovali do informačních systémů Demokratického národního výboru, Demokratického kongresového výboru pro volební kampaně a do počítačů úředníků kampaně demokratické kandidátky Hillary Clintonové a prostřednictvím WikiLeaks zveřejňovali odcizené soubory a e-maily.
Vůči útokům ale nebyl imunní ani Republikánský národní výbor. Začátkem ledna 2017 zveřejnil FBI informaci, že Rusko „úspěšně infiltrovalo některé cíle související s republikány“, ale ukradené informace nebyly zveřejněny. „I když existují důkazy, že ke zvolení Trumpa v roce 2016 přispělo i zkreslování reality, zatím se podniklo jen málo kroků, které by pomohly tuto situaci vyřešit,“ připomíná Althea Spinozzi ze Saxo Bank.
A dodává: „Zdá se, že letošní prezidentské volby v USA budou sociálními médii ovlivněny více, než jakékoliv jiné volby v dějinách.“ Hackeči a trollové, kteří operují na internetu a na sociálních sítích, k tomu mají ideální podmínky, protože Američané prožili většinu letošního roku on-line. Na to, že hackeři se snaží zneužívat americké prezidentské volby, upozornila v těchto dnech také americká společnost Check Point Software Technologies.
Podle ní roste nejen počet nově registrovaných nebezpečných volebních domén, ale volby mohou být ohroženy ohrozit i dalšími kyberhrozbami a útoky. Tak třeba letos v září podle firmy, která je předním poskytovatelem kyberbezpečnostních řešení pro vlády a organizace po celém světě, bylo 16 % ze všech nově registrovaných volebních domén nebezpečných.
Kyberbezpečnostní experti Check Point upozornili v souvislosti s blížícími se volbami na několik možných scénářů, které by nějak mohly narušit nebo ovlivnit volby. Jako první možnost uvádějí DDoS útoky na pobočky americké pošty US Postal Service, které by mohly ke zpožděním při předávání hlasů volebním orgánům a způsobit tak zpochybnění výsledků voleb a narušit důvěru veřejnosti v jejich demokratický průběh.
Experti z Check Point jako příklad uvádějí útok na ukrajinské systémy pro zveřejňování výsledků voleb, k němuž došlo v roce 2014. Výsledky voleb měl tehdy změnit malware, podle kterého by volby vyhrál s 37 procenty hlasů ultranacionalistický vůdce pravicové strany Dmytra Yaroshe.
Přestože byl malware poměrně rychle odstraněn a na oficiálních webových stránkách byly prezentovány správné výsledky, ruský Channel One nesprávně uvedl, že Yarosh vedl s 37 procenty hlasů, a zobrazil snímek obrazovky oficiálního webu s falešnými výsledky. Mimochodem, Yarosh ve skutečnosti získal pouhé jedno procento hlasů.
A tím se dostáváme k „fake news“ (falešným zprávám – pozn. red.), které jsou jedním z klíčových nástrojů, jimiž se útočníci snaží ovlivňovat nejrůznější události, včetně voleb. Za poslední čtyři roky se fenomén fake news ještě prohloubil, přitom většina lidí plně nechápe skutečný dopad, tvrdí odborníci z Check Point.
Po volbách v roce 2016 američtí představitelé obvinili zahraniční hackery, že se snažili ovlivnit volby šířením nepravdivých informací, vymyšlených zpráv a zavádějících údajů, jejichž cílem bylo změnit veřejné mínění ve prospěch vybraného kandidáta. Tedy Donalda Trumpa.
Jedna z konkrétně obviněných společností, Concord Management and Consulting, kterou vlastní miliardář a blízký spojenec Kremlu Jevgenij Prigožin, letos v březnu informovala, že se chystá podat žalobu na Spojené státy s požadovanou náhradou škody ve výši 50 miliard dolarů.
Podle Althey Spinozzi ze Saxo Bank za produkcí „fake news“ stojí většinou spíše finanční, než politické důvody. „Bylo ale prokázáno, že během voleb v roce 2016 se objevovaly dezinformace ve prospěch prezidenta Trumpa. Podle jednoho průzkumu si velká část amerických voličů dokáže jasně vybavit některé falešné zprávy, které se k nim před volbami dostaly a přispěly k jejich konečnému volebnímu rozhodnutí,“ dodává.
Internet je podle ní mocná politická zbraň, která dokáže manipulovat veřejným míněním a polarizovat společnost. „A to zejména kvůli způsobu, jakým sociální sítě organizují a distribuují obsah na základě osobních preferencí. Uživatel si ovšem tyto preference sám neurčuje. Vyhodnocují je počítačové algoritmy, které důkladně zkoumají jeho osobnost, okruh přátel a reakce na nejrůznější sdělení,“ vysvětluje Spinozzi.
Jde o tzv. umělou inteligenci (AI, Artificial Intelligence – pozn. red.). Jakmile pochopí, jaké mají lidé zájmy, předkládá jim obsah a reklamy, které odpovídají jejich profilu. Jinými slovy, sociální sítě ve svých algoritmech využívají toho, že „lidský mozek přitahují kontroverzní názory,“ jak mj. vyplynulo z jedné prezentace Facebooku z roku 2018.
A právě algoritmy sociálních sítí, jsou cílem tzv. memů. Že jste ten termín nikdy neslyšeli? Jde o označení pro nějaký nápad, myšlenku či informaci, která se rychle šíří po internetu, tedy včetně sociálních sítí. „Cílem memů je zaplavit sociální sítě memy a porazit tak algoritmy sociálních sítí, aby došlo k co největšímu šíření požadované zprávy,“ vysvětlují kyberexperti z Check Point Software Technologies.
Skutečným cílem nejrůznějších meme kanálů je, jak tvrdí, obejít způsob, jakým sociální sítě mažou zprávy. V záplavě podobných příspěvků totiž některé z „fake news“ uniknou pozornosti správců sociálních sítí. „Je velmi pravděpodobné, že k něčemu podobnému dojde ve spojených státech i o letošní volební noci,“ predikují experti.
