Válka zvyšuje riziko stagflace

Názor
Odhadovat ekonomické konsekvence války na Ukrajině a přijímaných sankcí a připravovat makroekonomickou prognózu je v tuto chvíli skoro nemožné. Situace na bojišti se totiž opravdu mění každým okamžikem a myšleno tím je i bojiště ekonomické.
V krajním scénáři budou dodávky surovin z Ruska do EU plně zastaveny. To by vzhledem k vysoké závislosti Evropy na nich, zejména na zemním plynu, znamenalo riziko, že evropská ekonomika spadne do recese. Ilustrační foto: Pixabay.com

Spíše než se upnout na kvantifikaci ekonomických dopadů, dává smysl zamyslet se nad možnými scénáři vývoje a tím, jak se situace promítne do jednotlivých částí ekonomiky.

Z hlediska dopadu do letošního ekonomického vývoje eurozóny či středoevropského regionu není tím nejzásadnějším přímý kanál v podobě vývozu do Ruska či na Ukrajinu. Ten byl již výrazně oslaben po ruské anexi Krymu v roce 2014 a v souvislosti s následným uvalením sankcí. Nejzranitelnější jsou evropské ekonomiky skrz další dva kanály.

Tím prvním je oblast energetické závislosti na dodávkách surovin z Ruska. Tady je nutné pracovat i s krajním scénářem, že dodávky do EU budou plně zastaveny. To by vzhledem k vysoké závislosti Evropy na nich, zejména na zemním plynu, znamenalo riziko, že evropská ekonomika spadne do recese. Zároveň by šlo o významný proinflační šok.

PSALI JSME:
Koruna se propadá. ČNB zřejmě bude muset intervenovat

Druhým kanálem je prostřednictvím nárůstu rizikové averze na finančních trzích zvýšení rizikových prémií. V kombinaci s padajícími akciovými trhy to tedy znamená riziko zhoršení přístupu k financování firem, respektive zdražení finančních zdrojů. Pro země střední Evropy se k tomu přidává zejména riziko oslabení jejich měn, což s sebou nese další proinflační faktor.

Zdá se tedy, že scénáře v různé míře akcentují riziko stagflace, tedy riziko inflace a hospodářského zpomalení, stagnace či v extrémním případě poklesu. To představuje významné dilema pro centrální banky, včetně té české. Bojovat s inflací a utahovat měnové podmínky, či naopak ve světle hrozby zpomalení růstu, či dokonce recese sazby snižovat?

Banky vystupující jako ryzí cílovači inflace, což je případ České národní banky, budou vnímat současnou situaci jako proinflační a reagovat utahováním měnové politiky, i když zřejmě pomalejším tempem. O to rychlejší pak může být následné snižování sazeb.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
V Česku se teď roztočí „válečná inflace“

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Silné inflační tlaky v Evropě přetrvávají

Tento týden zveřejněné ekonomické indikátory potvrdily přetrvávající silné inflační tlaky, zároveň ale i pokračující růst ekonomik v průběhu prvního letošního čtvrtletí. Ceny průmyslových výrobců jak v ČR, tak i …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Michael Žantovský: „Velká hra se bude odehrávat v jihovýchodní Asii“

Rozhovor
Uspořádání po světové a studené válce je pryč. „Myslím si, že je zřejmé, že až, jak doufám, skončí to poslední Putinovo vojenské dobrodružství katastrofou nebo přinejmenším neúspěchem pro Rusko, tak oblast, kde se bude odehrávat to, čemu diplomati říkají velká hra, tak to je přesně oblast Jihovýchodní Asie,“ říká v rozhovoru Michael Žantovský.