Od ledna letošního roku se úspory domácností zvýšily o 105 miliard korun a nové rekordní číslo hovoří o bankovních vkladech ve výši 3,806 bilionu korun. O české spořivosti ve snaze zajistit se na horší časy není pochyb. Vyplývá to i z posledního výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (za rok 2022, pozn. aut.), která ukazuje, jak spořivé jsou různé národy světa.
Ukazatel se vypočítává z úspor domácností poměřovaných s jejich příjmem. Nejspořivější jsou nepřekvapivě Švýcaři s mírou úspor 19,3 procenta. Švédové na druhém místě se mohou pochlubit hodnotou 13,3 procenta, Nizozemci na třetím místě 12,7 procenta, zatímco Němci s 11,1 procenta jsou až za čtvrtými Čechy, kteří svedou uspořit 11,7 procenta svých příjmů. Dvoucifernou míru úspor vykazovaly v Evropě ještě Francie a Lucembursko.
Za námi jsou například Rakušané s úsporami 9,3 procenta, nemluvě o Italech, kteří například ušetří jen 1,8 procenta z příjmů. Jsou však i země v záporných číslech. Například Polsko nebo Slovensko, kde se dle statistik žije spíš z úspor nebo úvěrů. Týká se to i Pobaltí a Finska. Bezkonkurenčně poslední místo v Evropě ale drží Řecko s -11,3 procenta úspor vůči příjmům.
Čechům nedokážou konkurovat ani bohaté zámořské státy. Míra úspor domácností činí v Jižní Koreji 10,8 procenta, v Kanadě 5,8 procenta, v Japonsku 5,4 procenta a v USA 3,7 procenta. Česko tak ční nejen vysoko nad šestiprocentním průměrem Evropské unie, ale i nad průměrem vyspělých států celého světa.
