Na druhé straně dávají Češi na frak Finům, Italům, Španělům nebo Portugalcům, kteří si odkládají polovinu toho, co ze svých výdělků ušetří Češi. A vůbec nejmíň v Evropě spoří Poláci. Zatímco Češi si v průměru odkládají 17 procent příjmů, Poláci jen pět.
Navíc Češi nejsou vůbec tak chudí, jak se o sobě dozvídají z médií. V bankách mají uloženo 3,54 bilionu korun, což jsou v průměru 334 tisíce korun na každého dospělého. Dlouhodobě tak inklinují k západním zemím, kde panuje obdobná míra finanční odpovědnosti, a navíc jsou Češi celkově bohatší než lidé ve východní části Evropské unie.
Ale jak říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, v průměru se skrývá to podstatné: „Společnost je ve skutečnosti rozdělená, i když v mezinárodním srovnání stále docela rovnostářská. Problém spočívá v něčem jiném. Lidé mají své úspory rozložené velmi konzervativně a často i nevýhodně.“
Obrovský objem peněz leží na neúročených běžných účtech. Podle statistiky České národní banky to na konci září byly 1 434 miliardy korun, víc než 40 procent všech peněz uložených v 16 retailových bankách, jež u nás působí. Samozřejmě, v každé bance je to jiné, záleží na nabídce.
Členka představenstva Banky Creditas Ivana Pícková nám například prozradila, že v její bance dominují spořicí účty, kam vložily své úspory asi 43 procenta z více než 200 tisíc klientů. Na běžných účtech tam leží jen 18 procent vkladů, zbytek je opět rozprostřen do termínovaných úložek s nadprůměrným výnosem.
Jako všichni bankéři i Pícková, coby ředitelka retailového bankovnictví, doporučuje investovat do živějších nástrojů, než je prosté spoření. „Pravidelné investování do konzervativnějších sektorů i po menších částkách je pro tento účel nejlepší,“ říká.
Podle dat Evropské centrální banky mají právě Češi společně s Poláky ze všech okolních zemí nejvíc peněz v klasickém spoření, celkem přes 60 procent. I když připočteme státem dotované stavební spoření a penzijní připojištění, což je forma termínovaných vkladů, zůstává dost prostoru pro jiné zhodnocování peněz.
Poměrně překvapivě začínají Češi důvěřovat investičním fondům. Jednak proto, že některé banky své klienty do nich vhánějí s tím, že je to podmínka pro vyšší úrokovou sazbu na zbytek vkladu, jednak proto, že se taková investice jeví jako bezpečná, a hlavně bez starostí.
Akcie a dluhopisy zůstávají mimo hlavní směr zájmu. Přitom například v Maďarsku jsou dluhopisy suverénně nejoblíbenějším investičním nástrojem.
