Jen v průběhu zkušební doby totiž může zaměstnavatel pracovníka prakticky ze dne na den propustit, aniž by k tomu musel najít zákonný důvod. Nesmí k tomu dojít pouze v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnance, ale po této lhůtě končí i tato jediná ochrana a výpověď lze dát i nemocnému. Ale není to zdaleka jediné pravidlo, které se k prvním týdnům a měsícům v novém zaměstnání váže.
- Zkušební doba musí být stanovena písemně, začíná dnem nástupu do práce. Nelze ji určovat dodatečně, prodlužovat ji o víc než neodpracované celé dny nebo ji opakovat.
- Nesmí být delší než je polovina sjednaného kontaktu, u pracovníků maximálně tříměsíční a u vedoucích dvojnásobně dlouhá.
- Pracovní poměr končí dnem prokazatelného převzetí výpovědi druhou stranou, nikoli okamžikem předání. Výpověď nemusí obsahovat důvody.
- Výpověď mohou dostat i zaměstnanci v tzv. ochranné době.
PLATÍ JEN JEDNA VARIANTA
Délka zkušební doby může být maximálně tříměsíční a u vedoucích pracovníků (alespoň jeden podřízený) šestiměsíční, pokud je však první kontrakt sjednán na dobu určitou, nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu délky sjednaného pracovního poměru.
Nemusí však být určena vůbec, což se může jevit jako výhodné pro zaměstnance jen zdánlivě. Když ten není v nové práci spokojený, musí to řešit výpovědí a hrozí mu minimálně dvouměsíční trápení v podobě výpovědní lhůty.
Pokud se na zkušební době obě strany dohodnou, musí být stanovena písemně, obvykle v pracovní smlouvě. Začíná dnem nástupu do práce, ale nesmí být určována dodatečně či průběžně a také ji nelze prodlužovat či opakovat. Jedinou výjimku tvoří celé dny, které zaměstnanec neodpracoval kvůli dovolené nebo překážkám v práci, o ty se zkušební doba nastavuje.
VÝHRADNĚ PÍSEMNĚ
Ukončit pracovní poměr ve zkušební době je jednoduché, pár pravidel je však třeba znát. Pracovní poměr skončí dnem, kdy byla písemná výpověď doručena druhé straně, pokud není uvedeno jiné datum. Pracovní poměr však nekončí v okamžiku prokazatelného převzetí výpovědi, ale až po skončení pracovní doby, což může v některých provozech mít vliv na posuzování případně vzniklé škody, když zaměstnanec odkráčí vzápětí poté, co odevzdal výpověď.
Je také nutné ctít pravidlo prvních 14 dní pracovní neschopnosti, v této době je výpověď neplatná a zaměstnanec se může žalobou bránit u soudu, na který se však musí obrátit do dvou měsíců od prokazatelného převzetí výpovědi. Pokud to nestihne, i neplatná výpověď nabývá platnosti.
Výjimka může nastat pouze v případě, kdy zaměstnanec v době dvoutýdenní nemoci poruší zvlášť hrubým způsobem režim dočasně práce neschopného pojištěnce, což zaměstnavateli dává důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru i mimo zkušební dobu.
VÝPOVĚĎ I NEMOCNÝM A TĚHOTNÝM
Obecně však platí, že kromě tohoto případu zaměstnavatel může ve zkušební době dát zaměstnanci výpověď, a navíc bez udání důvodu, i během tzv. ochranné doby (kromě pracovní neschopnosti i např. těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená), což mimo zkušební dobu možné není.