Věk jako překážka. Proč Češi nad 55 let nezavadí o práci

Ačkoli mají bohaté pracovní zkušenosti, přesto mají zaměstnanci starší 55 let na trhu práce znevýhodněné postavení a někteří z nich problém najít si odpovídající místo. Mezi překážky patří horší technologická adaptace, zdravotní omezení, ale také zakořeněné věkové stereotypy.
Zaměstnavatelé mají obavy, že starší pracovníci nedokážou udržet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi a digitálními změnami. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Zaměstnavatelé mají obavy, že starší pracovníci nedokážou udržet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi a digitálními změnami. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Vyplývá to z průzkumu, který Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla poradenská skupina Moore Czech Republic. Šetření uskutečnila ve spolupráci se Svazem personalistů, na přelomu května a července byla oslovena více než stovka HR odborníků.

„Průzkum jsme realizovali v návaznosti na naše loňské šetření, které mapovalo, jak své šance na trhu vnímají samotní zaměstnanci,“ sdělila Marcela Hrdá, partnerka skupiny Moore Czech Republic. Většina dotázaných měla více než desetiletou zkušenost z oboru.

Nevýhoda na trhu práce

„Výsledky přinesly zajímavá data a ještě zajímavější srovnání. Zatímco v některých názorech se personalisté se zaměstnanci shodují, jinde jsme zjistili významné kontrasty,“ uvedl Petr Otáhal, prezident Svazu personalistů.

Z loňského průzkumu vyplynulo, že zhruba 84 procent Čechů ve věku 55 až 59 let považuje svůj věk jako překážku při hledání nového zaměstnání, v případě zaměstnanců nad 60 let je to dokonce 86 procent. Co říkají data od personalistů?

„Pouze třináct procent respondentů z řad personalistů se domnívá, že mají zaměstnanci starší 55 let na trhu stejné příležitosti jako jejich mladší kolegové,“ řekl Ondřej Přerovský, HR Advisory Lead z Moore Advisory CZ.

Celých 78 procent personalistů se naopak domnívá, že jsou starší zaměstnanci v určité nevýhodě. „Věk 55 až 59 let je při přijímacím řízení považován za problém podle 73 procent personalistů,“ dodal Přerovský.

Pokud je uchazeči 60 a více, může být dokonce věk hlavní překážkou k přijetí až podle 90 procent personalistů. Starší uchazeči mají podle nich nevýhodu v tom, že ve firmě by zůstali kratší dobu než jejich mladší kolegové (24 %) nebo mohou mít vyšší mzdové očekávání (25 %).

Největší podíl personalistů (64 %) má ale u starších uchazečů obavu z jejich adaptace na nové technologie, strach ze zdravotních omezení (55 %), ale také obavu z věkových předsudků na pracovišti.

To koneckonců potvrzují také samotní zaměstnanci. Obavy zaměstnavatelů, že starší pracovníci nedokážou udržet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi a digitálními změnami, potvrdilo jako překážku bezmála 70 procent dotázaných starších 55 let.

Také případné zdravotní omezení jsou v očích většiny starších Čechů jednou ze zásadních překážek, proč mají horší postavení na trhu práce. Odpovědělo tak téměř 56 procent dotázaných.

Bohaté zkušenosti i loajalita

I přes veškerá znevýhodnění považuje většina personalistů zaměstnance nad 55 let za stejně (66 %) nebo dokonce více kvalifikované (34 %) v porovnání s jejich mladšími kolegy. Oceňovaní jsou zejména pro stabilitu a loajalitu (88 %), bohaté zkušenosti (82 %) a dobré komunikační dovednosti (19 %).

Zároveň téměř 38 procent dotázaných zdůrazňuje jejich schopnost mentorovat mladší kolegy. Současně má zhruba 54 procent osob starších 55 let pocit, že by mohli svému zaměstnavateli nabídnout více. Někteří míní, že jsou jejich zkušenosti nedoceněny či dokonce ignorovány.

Zkušenosti personalistů ukazují, že starší zaměstnanci z benefitů nejvíce oceňují příspěvek na stravování (71 %), programy na podporu zdraví a zdravého životního stylu (68 %) a podporu při zvládání nových technologií (34 %).

Způsob, jak by firmy mohly podpořit zaměstnávání této věkové skupiny, vidí dotázaní personalisté v mentoringu od mladších kolegů (56,4 %), například ve zmiňované oblasti technologií. Zde se ale názory personalistů a samotných uchazečů o zaměstnání rozcházejí.

Zatímco personalisté vidí potenciál v mentoringu, mezi zaměstnanci staršími 55 let o podobné programy velký zájem příliš není. „Něco takového by uvítala pouze 3,2 procenta respondentů,“ uvedl Ondřej Přerovský, HR Advisory Lead z Moore Advisory CZ.

Stejně tak příliš netáhne wellbeing (21 %) či rekvalifikační kurzy (18 %). „Naopak by zaměstnanci nejvíce ocenili, kdyby zaměstnavatelé zapracovali na zvyšování povědomí o přínosech starších pracovníků,“ dodal Přerovský, podle něhož tak odpovědělo více 46 procent dotázaných.

Podle analýzy Úřadu práce ČR, kterou citovala MF Dnes, patří lidé před důchodem k nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce. Každému třetímu nezaměstnanému je více než 50 let.

Iniciativa Neviditelní konstatuje, že podle posledních průzkumů je zkušených starších lidí, kteří nemohou najít práci přibližně 110 800. „Přišli o práci několik let před odchodem do důchodu a i přes bohaté profesní zkušenosti a snahu se jim nedaří získat novou práci,“ uvádí iniciativa.

„Dlouhodobá nezaměstnanost ve zralém věku vede často k nízké sebedůvěře, pocitu selhání, existenční nejistotě, zhoršenému zdraví, nedůvěře v celou společnost až k osvojení extrémních názorů,“ dodávají Neviditelní.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 5
Sdílet článek