Vyplývá to z průzkumu, který Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla poradenská skupina Moore Czech Republic. Šetření uskutečnila ve spolupráci se Svazem personalistů, na přelomu května a července byla oslovena více než stovka HR odborníků.
„Průzkum jsme realizovali v návaznosti na naše loňské šetření, které mapovalo, jak své šance na trhu vnímají samotní zaměstnanci,“ sdělila Marcela Hrdá, partnerka skupiny Moore Czech Republic. Většina dotázaných měla více než desetiletou zkušenost z oboru.
Nevýhoda na trhu práce
„Výsledky přinesly zajímavá data a ještě zajímavější srovnání. Zatímco v některých názorech se personalisté se zaměstnanci shodují, jinde jsme zjistili významné kontrasty,“ uvedl Petr Otáhal, prezident Svazu personalistů.
Z loňského průzkumu vyplynulo, že zhruba 84 procent Čechů ve věku 55 až 59 let považuje svůj věk jako překážku při hledání nového zaměstnání, v případě zaměstnanců nad 60 let je to dokonce 86 procent. Co říkají data od personalistů?
„Pouze třináct procent respondentů z řad personalistů se domnívá, že mají zaměstnanci starší 55 let na trhu stejné příležitosti jako jejich mladší kolegové,“ řekl Ondřej Přerovský, HR Advisory Lead z Moore Advisory CZ.
Celých 78 procent personalistů se naopak domnívá, že jsou starší zaměstnanci v určité nevýhodě. „Věk 55 až 59 let je při přijímacím řízení považován za problém podle 73 procent personalistů,“ dodal Přerovský.
Pokud je uchazeči 60 a více, může být dokonce věk hlavní překážkou k přijetí až podle 90 procent personalistů. Starší uchazeči mají podle nich nevýhodu v tom, že ve firmě by zůstali kratší dobu než jejich mladší kolegové (24 %) nebo mohou mít vyšší mzdové očekávání (25 %).
Největší podíl personalistů (64 %) má ale u starších uchazečů obavu z jejich adaptace na nové technologie, strach ze zdravotních omezení (55 %), ale také obavu z věkových předsudků na pracovišti.
To koneckonců potvrzují také samotní zaměstnanci. Obavy zaměstnavatelů, že starší pracovníci nedokážou udržet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi a digitálními změnami, potvrdilo jako překážku bezmála 70 procent dotázaných starších 55 let.
Také případné zdravotní omezení jsou v očích většiny starších Čechů jednou ze zásadních překážek, proč mají horší postavení na trhu práce. Odpovědělo tak téměř 56 procent dotázaných.
Bohaté zkušenosti i loajalita
I přes veškerá znevýhodnění považuje většina personalistů zaměstnance nad 55 let za stejně (66 %) nebo dokonce více kvalifikované (34 %) v porovnání s jejich mladšími kolegy. Oceňovaní jsou zejména pro stabilitu a loajalitu (88 %), bohaté zkušenosti (82 %) a dobré komunikační dovednosti (19 %).
Zároveň téměř 38 procent dotázaných zdůrazňuje jejich schopnost mentorovat mladší kolegy. Současně má zhruba 54 procent osob starších 55 let pocit, že by mohli svému zaměstnavateli nabídnout více. Někteří míní, že jsou jejich zkušenosti nedoceněny či dokonce ignorovány.
Zkušenosti personalistů ukazují, že starší zaměstnanci z benefitů nejvíce oceňují příspěvek na stravování (71 %), programy na podporu zdraví a zdravého životního stylu (68 %) a podporu při zvládání nových technologií (34 %).
Způsob, jak by firmy mohly podpořit zaměstnávání této věkové skupiny, vidí dotázaní personalisté v mentoringu od mladších kolegů (56,4 %), například ve zmiňované oblasti technologií. Zde se ale názory personalistů a samotných uchazečů o zaměstnání rozcházejí.
Zatímco personalisté vidí potenciál v mentoringu, mezi zaměstnanci staršími 55 let o podobné programy velký zájem příliš není. „Něco takového by uvítala pouze 3,2 procenta respondentů,“ uvedl Ondřej Přerovský, HR Advisory Lead z Moore Advisory CZ.
Stejně tak příliš netáhne wellbeing (21 %) či rekvalifikační kurzy (18 %). „Naopak by zaměstnanci nejvíce ocenili, kdyby zaměstnavatelé zapracovali na zvyšování povědomí o přínosech starších pracovníků,“ dodal Přerovský, podle něhož tak odpovědělo více 46 procent dotázaných.
Podle analýzy Úřadu práce ČR, kterou citovala MF Dnes, patří lidé před důchodem k nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce. Každému třetímu nezaměstnanému je více než 50 let.
Iniciativa Neviditelní konstatuje, že podle posledních průzkumů je zkušených starších lidí, kteří nemohou najít práci přibližně 110 800. „Přišli o práci několik let před odchodem do důchodu a i přes bohaté profesní zkušenosti a snahu se jim nedaří získat novou práci,“ uvádí iniciativa.
„Dlouhodobá nezaměstnanost ve zralém věku vede často k nízké sebedůvěře, pocitu selhání, existenční nejistotě, zhoršenému zdraví, nedůvěře v celou společnost až k osvojení extrémních názorů,“ dodávají Neviditelní.
V odborných pozicích kde by se často uplatnili dlouholeté zkušenosti těchto pracovníků, bohužel často narážíme na tvrdohlavost, nechuť měnit zajeté postupy případně až aroganci a problém s respektem napříč generacemi. Věty jako „30 let to dělám tak a tak a nějaké mladé ucho mi nebude radit jak to mám dělat“ tak jsou pak většinou konečnou pro jakoukoliv spolupráci. A ruku na srdce, prakticky v každém oboru jsou nějaké nové inovace, nástroje a postupy a pokud někdo něco 30 let dělá stále stejně tak spíše než mistr řemesla je to mistr ignorace pokroku a nových možností.
Mám zkušenosti s hledáním práce po věku 55.
Je pravdou nezvládneme cizí jazyk a mnozí z nás mají i problém s pravopisem.
Máme však bohaté životní zkušenosti a to je velký problém pro mnohé mladé manažeři, oni chtějí být ty na vrcholu a nechtějí znát jiný názor než ten svůj. Má osobní zkušenost. Milan
Vážený práci nemohou sehnat maminky samozivitelky, zdravé lidi od 45 let vas nezaměstnaní v uklidu protože nejste ozz nebo ozp.Ozz zaměstnání jen na dohodu když nemáte invalidní důchod.Od 50 let bylo na pracaku podnikat a teď zas to posunuli od 55 rekvalifikační kurs podnikani co mají dělat ty co mají 40 az 60 let tato mezera na trhu chybí pro některé zaměstnavatele jsou tito lidé staré .Jak chcete tuto díru zaplnit a nedivím se ,ze radši lidé pracuji na černo.
Problém jsou především mladí co obsadili místa personalistů….
Není padesátník jako padesátník. Znám spoustu třicátníků, které fyzicky a hlavně mentálně strčím do kapsy. Fyzické a hlavně psychické zdraví dnešních mladých lidí je zoufalé. Hodně z nich dělá ramena, co všechno znají, co všechno vědí, co všechno vystudovali, kde všude byli, ale přijde první problém, často zcela normální provozní banalita a sesypou se jako domeček z karet, nebo se prostě vypaří. Velmi často kráčí nevědomost ruku v ruce s arogancí, bylo to tak sice vždy, ale teď je to skoro norma. U mladých bohužel speciálně.